ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.4567.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 4567/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného V. J. , zastoupeného JUDr. Oskarem Matouškem, advokátem se sídlem v Mělníku, Krombholcova č. 327/15, proti povinnému J. K. , za účasti JaJ gp s.r.o. , se sídlem Jesenný č. 179, identifikační číslo osoby 27520170, oběma zastoupeným Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská č. 940/23, pro 126 166 Kč s příslušenstvím, o provádění exekuce, vedené u soudního exekutora JUDr. Romana Chaloupky, Exekutorský úřad Mělník, pod sp. zn. 31 EX 388/02, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. března 2017, č. j. 20 Co 41/2017-438, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 31 EX 388/02-418, udělil soudní exekutor JUDr. Roman Chaloupka, Exekutorský úřad Mělník, příklep na vydražené nemovitosti V. B. (výrok I.), stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání (výrok II.) a uložil povinnému, aby vydražené nemovitosti vyklidil nejpozději do 15 ti dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později (výrok III.).
K odvolání povinného a vedlejšího účastníka Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. března 2017, č. j. 20 Co 41/2017-438 , usnesení soudního exekutora potvrdil. Odvolací soud uvedl, že v dané věci jde o výklad přechodného ustanovení k zákonu č. 286/2009 Sb., a to čl. VII. odst. 2 citovaného zákona. Podle tohoto ustanovení platí, že na řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, v nichž byla dražební vyhláška vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení §336o občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. Dle odvolatelů se toto ustanovení má vykládat tak, že jakmile byla jednou v rámci konkrétní exekuce vydána dražební vyhláška před nabytím účinnosti zákona č. 286/2009 Sb., není již nikdy možné v budoucnu provést exekuci prodejem nemovitosti formou elektronické dražby. Odvolací soud se odchýlil od svého závěru prezentovaného v usnesení ze dne 18. 1. 2016, č. j. 17 Co 281/2015-320, a uvedl, že úmyslem zákonodárce zcela jistě nebylo vyloučit do budoucna u již probíhajících exekucí elektronickou dražbu všude tam, kde již dříve byla dražební vyhláška vydána. Uvedené ustanovení míří pouze na dražební vyhlášky, které byly vydány před nabytím účinnosti zákona č. 286/2009 Sb., avšak dražba podle nich měla být provedena až po účinnosti tohoto zákona. Takovou dražbu, která byla nařízena před účinností zákona č. 286/2009 Sb., nebylo možné provést ani po účinnosti zákona zavádějícího elektronickou dražbu. Není však žádného důvodu, proč by po účinnosti tohoto zákona nemohla být nařízena v rámci prodeje nemovitosti dražba již elektronicky, byť by v rámci probíhající exekuce byla přede dnem nabytí účinností zákona již jiná dražební vyhláška vydána.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Je toho názoru, že nebylo možné, aby pověřený soudní exekutor nařídil a provedl předmětnou dražbu elektronicky, neboť mu v tom bránilo právě přechodné ustanovení čl. VII odst. 2 zákona č. 286/2009 Sb. Vydal-li soudní exekutor ve vztahu k dotčeným nemovitostem dražební vyhlášku již dříve podle ust. §336b o. s. ř., nemohl ji pak následně k týmž nemovitostem vydat podle jiného ustanovení o. s. ř., tedy ust. §336o o. s. ř., a uskutečnit dražbu elektronicky. Pokud tak učinil (a příklep byl udělen v elektronické dražbě), porušil při nařízení a provedení dražby zákon. Odvolací soud navíc již jednou (v tomtéž exekučním řízení) tutéž otázku řešil a dospěl ke shodnému závěru s názorem dovolatele (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2016, č. j. 17 Co 281/2015-320).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř, se zabýval přípustností dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Pro rozhodnutí odvolacího soudu bylo mimo jiné podstatné vyřešení právní otázky, zda je s ohledem na existenci čl. VII odst. 1 a 2 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. přípustné, aby byla vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci v elektronické dražbě podle ustanovení §336o o. s. ř. ve znění účinném od 1. 11. 2009, jestliže v téže exekuční věci byla před účinností zákona č. 286/2009 Sb. (který zavedl možnost uskutečnění elektronické dražby nemovité věci) vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci nikoliv elektronicky (podle ust. §336b a násl. o. s. ř. ve znění do novely č. 286/2009 Sb.), jestliže dražba nemovité věci na základě dřívější dražební vyhlášky nebyla úspěšná. Protože tato právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena, je dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné.
Dle ustanovení §257 o. s. ř. nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v tomto zákoně.
Dle ustanovení §336o o. s. ř. ve znění účinném od 1. 11. 2009 dražbu lze uskutečnit i elektronicky (odst. 1). V dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů, b) způsob elektronické dražby, c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze zvyšovat podání, d) způsob určení vydražitele v případě podle §336j odst. 1 věty druhé, e) způsob zveřejnění usnesení o příklepu, f) termín přihlášení pohledávek, g) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno, h) termín uplatnění námitek proti příklepu (odst. 2). Pro elektronickou dražbu platí obdobně ustanovení §336b až 336n (odst. 3).
Dle ustanovení čl. VII části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány (odst. 1). Na řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, v nichž byla dražební vyhláška vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se §336o občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije (odst. 2).
Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že při pochybnostech o obsahu konkrétní právní normy, pod níž se subsumuje zjištěný skutkový stav věci, je třeba vzniklou aplikační pochybnost odstranit gramatickým, logickým, systematickým i historickým výkladem normy. V konkrétním případě je vždy třeba použít všechny druhy výkladu v jejich vzájemné souvislosti (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2751/2010).
Jestliže dovolatel uzavírá, že čl. VII odst. 2 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. lze vyložit výhradně gramaticky a dovozuje proto, že za žádných okolností není možné, aby došlo k vydání dražební vyhlášky o elektronické dražbě nemovité věci, jestliže před účinností tohoto zákona již došlo k vydání dražební vyhlášky směřující k prodeji téže nemovité věci nikoliv v elektronické dražbě, není jeho právní názor správný. Dovolatel totiž pomíjí, že gramatická dikce zákona sice je primárním východiskem pro objasnění smyslu a účelu právní normy, ale takto získané východisko je na místě podrobit dalším způsobům výkladu právní normy, a to výkladu logickému, systematickému a především teleologickému (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2751/2010). Naopak je na místě se ztotožnit s právním názorem odvolacího soudu, že smyslem čl. VII odst. 2 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. je, aby pro případ, že již byla vydána dražební vyhláška směřující k prodeji nemovité věci nikoliv v elektronické dražbě, bylo dražební řízení dokončeno podle právních předpisů do účinnosti zákona č. 286/2009 Sb., tedy nikoliv prostřednictvím elektronické dražby. Neodpovídalo by však teleologickému a ani logickému a systematickému výkladu ust. §257 a §335 a násl. o. s. ř., aby poté, co nedojde k vydražení nemovité věci podle předpisů do účinnosti zákona č. 286/2009 Sb., bylo právě s ohledem na znění čl. VII odst. 2 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. vyloučeno, aby byla vydána další dražební vyhláška, a to již podle procesních předpisů účinných v době vydání této nové dražební vyhlášky. Výklad, že takový postup naopak je možný, vystihuje obecné pravidlo, podle něhož se vykonávací řízení řídí aktuálně účinnými procesními předpisy (srov. s ust. čl. VII odst. 1 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb.) a zároveň respektuje smysl ust. čl. VII odst. 2 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb., jímž je zabezpečit, aby dražební řízení, které započalo podle předpisů před účinností zákona č. 286/2009 Sb., bylo dokončeno podle dosavadních procesních předpisů, aby se již zahájená procedura neštěpila. To však neznamená, že později nemůže být zahájeno další dražební řízení, a to již podle aktuálně účinných procesních norem, včetně využití ust. §336o o. s. ř. ve znění zákona č. 286/2009 Sb.
Lze tedy uzavřít, že je přípustné, aby byla vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci v elektronické dražbě podle ustanovení §336o o. s. ř. ve znění účinném od 1. 11. 2009, jestliže v téže exekuční věci již byla před účinností zákona č. 286/2009 Sb. (který zavedl možnost uskutečnění elektronické dražby nemovité věci) vydána dražební vyhláška prodejem téže nemovité věci nikoliv elektronicky (podle ust. §336b a násl. o. s. ř. ve znění do novely č. 286/2009 Sb.), jestliže dražba nemovité věci na základě dřívější dražební vyhlášky nebyla úspěšná.
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska řádně uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by řízení bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o. s. ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v §229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání povinného podle ustanovení §243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
Dovolatel v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že lze akceptovat takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, to však za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí. Stejně tak nelze nic namítat proti tomu, kdy Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání povinného rozhodl neprodleně (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), nezabýval se návrhem povinného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Výrok o návrhu na odklad vykonatelnosti je totiž ve vztahu k výroku, jímž se dovolací řízení končí odmítnutím nebo zamítnutím dovolání, výrokem akcesorickým (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4907/2017).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 1. 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu