ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.5594.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5594/2017-190
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. , se sídlem v Praze 8, Sokolovská 394/17, identifikační číslo osoby 49241494, proti povinnému V. T. , V. n. M., zastoupenému JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem se sídlem v Kyjově, Jungmannova 1031/34, pro 2 800 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 12 Nc 860/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2017, č. j. 12 Co 686/2016-150, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 19. 10. 2016, č. j. 12 Nc 860/2007-130, kterým Okresní soud v Hodoníně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 25. 7. 2016, nařízené usnesením téhož soudu ze dne 26. 7. 2007, č. j. 12 Nc 860/2007-20. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že v exekučním řízení již nelze zpochybňovat věcnou správnost exekučního titulu.
Povinný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž přípustnost dovolání spojuje s tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem vyřešena jinak. Uvedl, že důvody, pro které odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jsou v rozporu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tvrdí, že oprávněný mu odmítá vydat účetní doklady na částku 2 800 000 Kč včetně DPH, ačkoliv to zákon o účetnictví oprávněnému nařizuje. Obsahové náležitosti týkající se účetního dokladu jsou stanoveny v §11 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) a f) tohoto zákona. Povinný je povinen vést účetnictví a je plátcem DPH. Bez účetních dokladů nemůže provést platbu. Oprávněný jako právnická osoba je povinen vést účetnictví, musí být přihlášen k platbě z příjmu [§17 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví] a je plátcem DPH (§5 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty). Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, tuto skutečnost nevzaly při svém rozhodování v úvahu. Jestliže nejsou předloženy účetní doklady, měla být exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavena, „protože výkon rozhodnutí bez účetních dokladů je porušování výše uvedených daňových zákonů, včetně trestního zákoníku“. Dále dovolatel namítá, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces, neboť nebyla respektována zásada ústnosti soudního jednání, soudy nenařídily jednání, a dovolatel tak neměl možnost se k celé záležitosti vyjádřit. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Jedním z předpokladů pro vedení exekuce ve smyslu §261a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, je materiální vykonatelnost exekučního titulu. Z hlediska materiálního je rozhodnutí vykonatelné, jestliže obsahuje přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou lhůtu k plnění (je tomu tak proto, aby vykonávací orgán věděl, co má být vynuceno). Je výrazem ustálené rozhodovací praxe, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, obsahem rozhodnutí je vázán a je povinen z něj vycházet [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002 (uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003 (uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3535/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 20 Cdo 742/2013].
Exekučním titulem (rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 1. 2007, č. j. 1 Cmo 25/2005-401) bylo povinnému uloženo uhradit oprávněnému částku 2 800 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ode dne 9. 9. 1996 do zaplacení, náhradu nákladů prvostupňového řízení ve výši 210 375 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 186 600 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Námitka, že oprávněný má povinnost vystavit povinnému účetní doklad na vymáhanou částku a bez něj povinný nemůže provést platbu, není relevantní pro zastavení exekuce, v níž je vymáhána pouze povinnost k peněžitému plnění. Pro předmětné exekuční řízení je podstatné, že povinný je dle exekučního titulu povinen splnit povinnost spočívající v úhradě konkrétní peněžité částky oprávněnému; exekuční titul splnění povinnosti neváže na předchozí vydání účetního dokladu. Rozhodnutí odvolacího soudu je proto zcela v souladu s výše uvedenou judikaturou dovolacího soudu.
Vytýká-li dovolatel, že mu soudy odepřely právo vyjádřit se k věci tím, že nenařídily jednání, tato námitka nemůže sama o osobě založit přípustnost dovolání, neboť k případným vadám řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží pouze v případě, že je dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. exekučního řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu