ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.5754.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5754/2017-155
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného M. P. , zastoupeného JUDr. Martinem Týlem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Škroupova 561, proti povinnému M. Š. , za účasti manželky povinného R. Š. , zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubících, Semtín 81, pro 88 741 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 34 EXE 2730/2015, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 6. 2017, č. j. 27 Co 115/2017-129, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Manželka povinného je povinna zaplatit oprávněnému náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 3 182,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Martina Týle.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 30. 11. 2016, č. j. 34 EXE 2730/2015-74, zamítl návrh manželky povinného ze dne 20. 11. 2015 na částečné zastavení exekuce vedené na čtyři její účty u peněžních ústavů (uvedené ve výroku I. rozhodnutí) a uložil jí povinnost nahradit oprávněnému náklady řízení ve výši 12 729,20 Kč.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že manželka povinného je povinna nahradit oprávněnému náklady odvolacího řízení ve výši 6 364,60 Kč (výrok II.). Uvedl, že mezi povinným a jeho manželkou byla uzavřena smlouva o zúžení společného jmění manželů, ovšem ke dni vzniku vymáhané pohledávky nebyla zveřejněna v seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. Proto se neuplatní ustanovení §42 odst. 1, 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Vymáhaný dluh vznikl výlučně povinnému za trvání společného jmění manželů, a lze proto podle §42 odst. 4 exekučního řádu vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného u peněžního ústavu. Manželka povinného přes poučení soudu neprokázala, že by se ve smyslu §262b odst. 2 o. s. ř. na jejích účtech nacházely pouze její výlučné finanční prostředky, není proto dán důvod k zastavení exekuce v požadovaném rozsahu.
Usnesení odvolacího soudu napadla manželka povinného dovoláním. Nesouhlasí se závěrem soudů, že náklady řízení jsou samostatnou pohledávkou, která se neváže k žádné předchozí pohledávce, když základ pohledávky vyplývající ze směnek vznikl před uzavřením manželství. Účty, resp. finanční prostředky na účtech manželky povinného nespadají do společného jmění manželů. Namítá, že soudy v rozporu s přechodnými ustanoveními občanského zákoníku aplikují zákon č. 89/2012 Sb. na právní vztahy vzniklé za trvání občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013, obdobně též notářský řád. Soud navíc rozhodoval za situace, kdy se jedna ze stran nemohla pro závažné omluvitelné důvody účastnit soudního jednání. Nesouhlasí s tím, že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů vůči oprávněnému nemá žádné právní účinky. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání nesplňuje zákonné náležitosti (vymezení předpokladů přípustnosti podle §237 o. s. ř.). Nadto je toho názoru, že smlouva o zúžení společného jmění manželů nemá vůči oprávněnému ve smyslu §719 odst. 2 občanského zákoníku a §351 odst. 1 notářského řádu žádné účinky a prakticky totožná právní úprava byla účinná rovněž ke dni uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů a též ke dni vzniku pohledávky oprávněného (§267 o. s. ř.). Domnívá se, že dovolatelka neprokázala, že by se na bankovních účtech nacházely výlučně její prostředky. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z obsahu dovolání nelze dovodit, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. Nepostačuje pouhé obecné konstatování, že přípustnost dovolání odvozuje od ustanovení §237 o. s. ř., neboť dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v §237 až 238a o. s. ř. považuje za splněné [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, zejm. body 31 až 39].
Protože dovolání má vady, které nebyly v době trvání lhůty k dovolání odstraněny, a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. ledna 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu