ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.5786.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5786/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného I. H. , R., zastoupeného Mgr. Tomášem Běhounkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 859/22, proti povinnému I. M. , P., zastoupenému Mgr. Pavlem Kosařem, advokátem se sídlem v Praze 10, Francouzská č. 299/98, za účasti vydražitele M. L., P., pro 6 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Josefa Lavičky, Exekutorský úřad Cheb, pod sp. zn. 176 EX 1576/14, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2017, č. j. 14 Co 208/2017-137, takto:
Dovolání povinného se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2017, č. j. 14 Co 208/2017-137, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Josefa Lavičky, Exekutorský úřad Cheb (dále jen „soudní exekutor“), ze dne 22. února 2017, č. j. 176 EX 1576/14-108, kterým soudní exekutor mimo jiné udělil příklep vydražiteli na vydražené nemovité věci (byt) povinného za nejvyšší podání 5 600 000 Kč, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) - dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2016, sp. zn. 21 Cdo 2515/2014, nebo usnesení téhož soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. 20 Cdo 3595/2017), dovodil, že rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení, jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku [srov. ustanovení §89 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „insolvenční zákon“], nestanoví-li insolvenční soud, že k jejich pominutí dojde až právní mocí usnesení o odmítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení.
V projednávané věci bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. února 2017, č. j. MSPH 95 INS 3632/2017-A-9, o odmítnutí insolvenčního návrhu zveřejněno dne 22. února 2017 v 16:30, dražba byla soudním exekutorem provedena v týž den od 16:45. Účinky insolvenčního řízení ve smyslu ustanovení §146 odst. 1 insolvenčního zákona pominuly okamžikem zveřejnění shora zmíněného usnesení o odmítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že dražba byla provedena až po zveřejnění usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříku, nebyla v době jejího provedení dána překážka zahájeného insolvenčního řízení.
Na výše uvedeném ničeho nemění, že povinný, jakožto dlužník v insolvenčním řízení, je oprávněn podat odvolání proti usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu, i když účinky zahájení insolvenčního řízení pominuly okamžikem zveřejnění tohoto usnesení. Nelze totiž směšovat dvě odlišné vlastnosti soudního rozhodnutí, a to právní moc na straně jedné (jež souvisí s možností napadnout rozhodnutí odvoláním) a vykonatelnost (účinnost) rozhodnutí na straně druhé.
Vzhledem k tomu, že dovolání povinného není přípustné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Dovolatel v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem povinného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu nezabýval.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 1. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu