Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.04.2018, sp. zn. 20 Cdo 74/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.74.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.74.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 74/2018-115 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Raiffeisenbank a. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, identifikační číslo osoby 49240901, zastoupené JUDr. Pavlínou Fojtíkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze, Pobočná 1395/1, proti povinným 1) A. H. , a 2) J. H. , zastoupenému JUDr. Pavlem Barinkou, advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru 115/42, pro 58 810,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 6 Exe 187/2016, o dovolání povinného 2) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 20. září 2017, č. j. 27 Co 170/2017-89, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále „odvolací soud“) ze dne 20. 9. 2017, č. j. 27 Co 170/2017-89, jímž odvolací soud k odvolání povinného 2) potvrdil usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31. 1. 2017, č. j. 6 Exe 187/2016-48, ve výroku o zamítnutí návrhu dovolatele na zastavení exekuce, odmítá podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení - §241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.), a rovněž neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 ve spojení s §237 o. s. ř.). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na §237 o. s. ř. či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v §237 o. s. ř. je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Za tohoto stavu dovolání povinného 2) trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Dovolatel se formulací, že proti usnesení odvolacího soudu „je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř.“, s předpokladem přípustnosti nevypořádal, současně jeho námitky, že Okresní soud ve Svitavách při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů (rozsudkem ze dne 12. 7. 2016, č. j. 10 C 179/2014-148) „věděl o existenci dluhu u věřitele“, tj. oprávněné banky, přesto tento dluh „nezahrnul do masy vypořádání společného jmění manželů“, a že uvedené pochybení „mělo přímý dopad i na napadené usnesení“, směřují jednak do oblasti skutkových zjištění soudu a nemohou proto založit důvod dovolání (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2007, sp. zn. 22 Cdo 2546/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. 22 Cdo 752/2014), jednak poukazují na vady nalézacího řízení, které (i kdyby existovaly) se do exekučního řízení nepřenášejí a exekuční soud se jimi nezabývá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. 20 Cdo 742/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2015, sp. zn. 30 Cdo 1274/2014). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. dubna 2018 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/10/2018
Spisová značka:20 Cdo 74/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.74.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dovolání
Přípustnost dovolání
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§241a odst. 3 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-06-22