ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1314.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 1314/2018-258
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Steska – Kavřík v. o. s. se sídlem v Brně - Štýřicích, Vídeňská č. 228/7, IČO 03059081, jako insolvenčního správce dlužnice E. M., zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše č. 1844/28, proti žalovaným 1) Cordtrade s. r. o. se sídlem v Olomouci, Jiráskova č. 81/13, IČO 28344618, zastoupenému Mgr. Stanislavou Jurčíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Zelný trh č. 332/12, 2) Dražby.net s. r. o. se sídlem v Olomouci, Sokolská č. 584/11, IČO 48396389, zastoupenému Mgr. Pavlem Fryšákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Tomkova č. 57/27, a 3) M. V. , zastoupenému Mgr. Radkem Schmitzem, advokátem se sídlem v Praze 9, Podkovářská č. 933/3, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 10 C 46/2015, o dovolání žalovaného 2) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. listopadu 2017 č. j. 69 Co 249/2017-199, takto:
I. Dovolání žalovaného 2) se odmítá .
II. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Ing. Antonína Továrka, advokáta se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše č. 1844/28.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného 2) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. 11. 2017 č. j. 69 Co 249/2017-199 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v závěru, že k zániku účinků exekučního příkazu vydaného dne 16. 8. 2013 č. j. 123 Ex 1782/13-13 došlo dnem nabytí právní moci usnesení soudního exekutora Mgr. Libora Cinka ze dne 18. 12. 2013 č. j. 123 Ex 1782/13-19, tedy dnem 9. 1. 2014) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2393/2013, který byl uveřejněn pod č. 100 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, a v něm uvedený právní názor, že účinky všech vydaných exekučních příkazů zanikají buď provedením exekuce, nebo jejím (pravomocným) zastavením (srov. §47 odst. 5 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 7. 2013 a §47 odst. 6 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 8. 2015), aniž by bylo významné, které z exekučních příkazů vedly k vymožení pohledávky a které nikoli, a aniž by soudní exekutor musel vydávat rozhodnutí o jejich zrušení].
V projednávané věci usnesení soudního exekutora Mgr. Libora Cinka ze dne 18. 12. 2013 č. j. 123 EX 1782/13-19, které bylo vydáno téhož dne, kdy byla provedena dražba, jejíž neplatnost žalobce uplatňuje, a kterým bylo zastaveno „exekuční řízení ve věci exekutorského zástavního práva podle exekučního příkazu 123 Ex 1782/13-14 ze dne 16. 8. 2013“ a byl zrušen „exekuční příkaz 123 Ex 1782/13-13 ze dne 16. 8. 2013 k provedení exekuce prodejem nemovitosti“, nabylo právní moci dne 9. 1. 2014 doručením žalovanému 1) jako oprávněnému; dlužnici (povinné) E. M. bylo doručeno dne 8. 1. 2014.
Stejně jako se exekuční příkaz doručuje oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu [§49 odst. 7 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ex. řád“)], tak i usnesení, která exekutor vydá v průběhu exekuce, je třeba doručit oprávněnému, povinnému a dalším osobám, o jejichž právech a povinnostech je rozhodováno (srov. §55b odst. 2 ex. řádu). Exekutor je proto povinen doručit účastníkům řízení i usnesení o zrušení exekučního příkazu, bez ohledu na to, že proti němu není přípustné odvolání [srov. §55c odst. 3 písm. c) ex. řádu]. Namítá-li dovolatel, že „s ohledem na projevenou vůli navrhovatele exekuce žalovaného 1) nemohlo být soudním exekutorem dle exekučního příkazu po jeho zrušení dne 18. 12. 2013 již nijak postupováno“, pak přehlíží, že jestliže ve smyslu ustanovení §47 odst. 2 písm. d) ex. řádu nelze podle exekučního příkazu provést exekuci před právní mocí exekučního příkazu [proti němuž rovněž není – jako proti usnesení o zrušení exekučního příkazu - přípustné odvolání (srov. §55c odst. 3 písm. b) ex. řádu)], pak také platí, že exekuci lze provést až do pravomocného zrušení exekučního příkazu; proto byl-li ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, vydán dne 16. 8. 2013 soudním exekutorem Mgr. Liborem Cinkem exekuční příkaz č. j. 123 Ex 1782/13-13, jenž nebyl v době konání nedobrovolné dražby dne 18. 12. 2013 pravomocně zrušen, a s přihlédnutím k tomu, že (pravomocné) zastavení exekuce má na vydané exekuční příkazy stejné důsledky jako (pravomocné) zrušení exekučního příkazu (tedy zánik účinků exekučního příkazu), měl žalovaný 2) jako dražebník povinnost upustit od dražby konané dne 18. 12. 2013 nejpozději do jejího zahájení.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného 2) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 7. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu