ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1346.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 1346/2018-236
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce Bytový podnik v Praze 5, státní podnik v likvidaci se sídlem v Praze 5, Nádražní č. 1301/24, IČO 00063606, zastoupeného Mgr. Jakubem Zumanem, advokátem se sídlem v Praze 3, Laubova č. 1729/8, proti žalovaným 1) LERIDA, s. r. o. se sídlem v Praze 5 - Hlubočepech, Borského č. 667/7, IČO 26477491, 2) K. B. , a 3) L. M. , všem s výjimkou žalovaného 1) zastoupeným JUDr. Monikou Zoulovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 4, Podolská č. 126/103, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 285/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2017 č. j. 35 Co 288/2017-184, takto:
Rozsudek městského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. dubna 2017 č. j. 34 C 285/2016-151 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 30. 9. 2016 domáhal, aby bylo určeno, že „veřejná dražba dobrovolná, konaná dne 1. 7. 2016 v prostorách paláce Austria, na adrese Štefánikova 18/25, 150 00 Praha 5, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých, a to pozemek parc. č. o výměře 8 424 m 2 , pozemek parc. č. o výměře 2 788 m 2 a pozemek parc. č. o výměře 30 m 2 , včetně veškerého příslušenství, jak je zapsáno na LV č. pro k. ú. K., obec P., vedeném Katastrálním úřadem P., Katastrální pracoviště P., je neplatná“. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se jednalo o dražbu dobrovolnou podle ustanovení §17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., jejímž navrhovatelem byl žalobce zastoupený předchozím likvidátorem JUDr. Ing. Bohumilem Kosem, Ph.D. (který byl ke dni 26. 9. 2016 z funkce odvolán a s účinností od 27. 9. 2016 byl jako likvidátor žalobce nově jmenován Mgr. Radek Vachtl), že vlastníkem předmětu dražby byla ke dni pořádání dražby Česká republika s tím, že žalobci svědčilo právo hospodaření s předmětem dražby, že předmět dražby byl dražen žalovaným 1) jako dražebníkem a vydražili jej žalovaní 2) a 3), kteří jsou aktuálně vedeni v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci předmětu dražby, a že předmět dražby jako celek byl dražen s nejnižším podáním ve výši 4 000 000 Kč a s minimálním příhozem ve výši 10 000 Kč. Uvedl, že je k podání žaloby aktivně věcně legitimován, neboť je navrhovatelem dražby a současně bylo do jeho práv provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, že způsobem, jakým byla dražba organizována, došlo k získání výtěžku v nižší výši, než jakého by se dosáhlo, pokud by dražba byla organizována řádně v souladu s právními předpisy, že vady provedené dražby shledává zejména v nedodržení ustanovení §20 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., neboť dražební vyhláška nebyla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, a §20 odst. 1 písm. d) zákona č. 26/2000 Sb., neboť v dražební vyhlášce nebyla zohledněna nájemní smlouva ze dne 21. 3. 2007, uzavřená mezi žalobcem a V. M., P. Š. a K. Š. ohledně části předmětu dražby, a předkupní právo, které z ní vyplývá (čl. IV odst. 6 nájemní smlouvy), což mělo zásadní vliv na hodnotu předmětu dražby.
Žalovaný 1) zejména namítal, že dražební vyhláška byla zveřejněna v souladu s ustanovením §20 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. na centrální adrese, kterou vede Česká pošta, s. p., dále byla zveřejněna na úřední desce obecního úřadu v místě, kde se nemovitost nachází, a byla vyvěšena na veřejně přístupném místě v prostorách, kde se dražba konala. Uvedl, že mu nebylo známo, že je k menší části předmětu dražby uzavřena nájemní smlouva, proto nemohl tuto skutečnost do dražební vyhlášky uvést.
Žalovaný 2) navrhl spojení předmětné věci a věci vedené pod sp. zn. 6 C 286/2016 do jednoho řízení ve smyslu ustanovení §112 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť obě řízení se vedou o neplatnost veřejné dobrovolné dražby konané dne 1. 7. 2016, a mimo jiné uvedl, že nejsou splněny podmínky pasivní věcné legitimace, neboť na straně žalované měli být dále označeni Česká republika, jako předchozí vlastník předmětných nemovitostí, a V. M., P. Š. a K. Š., jejichž legitimace vyplývá z tvrzení žalobce uvedených v žalobě a ze žaloby vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 286/2016.
Žalovaný 3) zejména namítal, že ani jeden z důvodů uvedených žalobcem nezpůsobuje neplatnost dobrovolné dražby, že předkupní právo třetích osob bylo sjednáno neplatně a nejednalo se o právo věcné, jelikož nebylo zapsáno v katastru nemovitostí, nemohlo být proto porušeno ustanovení §17 odst. 7 zákona č. 26/2000 Sb., že bylo sjednáno pouze k části draženého pozemku, která nebyla dostatečně konkrétně specifikovaná, že nebylo porušeno ustanovení §20 odst. 1 a 2 zákona č. 26/2000 Sb., neboť termín dražby byl uveřejněn na centrální adrese celý měsíc před jejím uskutečněním, a že žalobce jako ten, kdo tvrdí, že způsobil neplatnost právního jednání, se nemůže této neplatnosti sám dovolávat.
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 12. 4. 2017 č. j. 34 C 285/2016-151 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 1) 1 500 Kč, žalovanému 2) 31 883,50 Kč k rukám advokátky JUDr. Moniky Zoulové, LL.M., a žalovanému 3) 22 808,50 Kč k rukám advokáta JUDr. Jana Mejzlíka. Vycházel ze zjištění, že dne 1. 7. 2016 se konala dražba dobrovolná, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých, a to konkrétně pozemek parc. č. o výměře 8 424 m 2 , pozemek parc. č. o výměře 2 788 m 2 a pozemek parc. č. o výměře 30 m 2 , včetně veškerého příslušenství, jak je zapsáno na LV č. pro k. ú. K., obec P., vedeném Katastrálním úřadem P., Katastrální pracoviště P., že navrhovatelem dražby byl žalobce, kterému svědčilo právo hospodaření s předmětem dražby, že část pozemku, který byl zahrnut v předmětu dražby, byla užívána na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 3. 2007, že na základě této nájemní smlouvy svědčí vlastníkům stavby č. p. v k. ú. K. (J. M., V. M., P. Š., K. Š.) sjednané předkupní právo k pozemku a že v této věci je u Obvodního soudu pro Prahu 5 souběžně vedeno další řízení (sp. zn. 6 C 286/2016) zahájené žalobou podanou dne 30. 9. 2016 J. M., V. M., P. Š. a K. Š. proti České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, žalobci a žalovaným 1), 2) a 3). Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu pouze proti dražebníkovi [žalovanému 1)] a vydražitelům [žalovaným 2) a 3)] a že žádného dalšího účastníka řízení na straně žalovaných nenavrhl, dospěl soud prvního stupně k závěru, že nebyla naplněna pasivní věcná legitimace, neboť osoby, kterým svědčilo nájemní a předkupní právo k části předmětu dražby, jsou nositeli jiného práva k předmětu dražby, kteří se musí řízení o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby účastnit, aby měli možnost hájit své zájmy.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 10. 2017 č. j. 35 Co 288/2017-184 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, uložil žalobci povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalovanému 2) 8 228 Kč k rukám advokátky JUDr. Moniky Zoulové, LL.M., a žalovanému 3) 8 228 Kč k rukám advokáta JUDr. Jana Mejzlíka a rozhodl, že ve vztahu žalobce a žalovaného 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci nebyla naplněna věcná pasivní legitimace.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že argumentace soudu prvního stupně je rozporuplná a nesrozumitelná, když na jednu stranu podává, že předkupní právo přináší svým nositelům právo hájit své zájmy v řízení o určení neplatnosti dražby, na druhou stranu žalobu zamítne, čímž zcela znemožní, aby bylo jejich zájmu vyhověno, že otázka pasivní věcné legitimace není zákonem o veřejných dražbách řešena, ale byla dovozena judikaturou s jednoznačným důrazem na ochranu práv a oprávněných zájmů osob, jichž se případné rozhodnutí o neplatnosti veřejné dražby týká, resp. musí týkat, že z exaktního nevymezení pasivní věcné legitimace v předmětné oblasti řízení vyplývá záměr zákonodárce, aby byl každý jednotlivý případ posuzován individuálně, a že v daném případě nebylo vyhověno smyslu a účelu právních norem, neboť práv osob oprávněných z předkupního práva nebylo dbáno, a to vzhledem k tomu, že veřejná dražba byla uskutečněna bez ohledu na jejich předkupní právo a že pro jejich neúčast v řízení byla zamítnuta žaloba, která směřovala k vyhovění jejich zájmu. Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaní 2) a 3) navrhli, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl, neboť z jeho obsahu není patrno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, popř. zamítl, neboť odvolací soud posoudil věc správně a plně v souladu s judikaturou dovolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) projednal dovolání žalobce podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán po 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení §241a odst. 1 a §242 odst. 3 věty první o. s. ř. – nepodléhá), že dne 1. 7. 2016 se konala veřejná dobrovolná dražba, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých, a to pozemek parc. č. o výměře 8 424 m 2 , pozemek parc. č. o výměře 2 788 m 2 a pozemek parc. č. o výměře 30 m 2 , včetně veškerého příslušenství, jak je zapsáno na LV č. pro k. ú. K., obec P., vedeném Katastrálním úřadem P., Katastrální pracoviště P., že navrhovatelem dražby byl žalobce, kterému svědčilo právo hospodaření s předmětem dražby, že část pozemku, který byl zahrnut v předmětu dražby, byla užívána na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 3. 2007, že na základě této nájemní smlouvy svědčí vlastníkům stavby č. p. 957 v k. ú. K. (J. M., V. M., P. Š., K. Š.) sjednané předkupní právo k pozemku a že žalobce podal žalobu o neplatnost veřejné dobrovolné dražby proti dražebníkovi [žalovaný 1)] a vydražitelům [žalovaní 2) a 3)].
Za tohoto skutkového stavu věci závisí napadený rozsudek odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení otázky hmotného práva, zda nositelé předkupního práva k předmětu dražby jsou pasivně věcně legitimováni ve sporu o neplatnost veřejné dobrovolné dražby. Protože při řešení této právní otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, je dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání žalobce je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době – s ohledem na to, že napadená veřejná dobrovolná dražba byla provedena dne 1. 7. 2016 – posuzovat podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb. a č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 181/2005 Sb., zákonů č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 110/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 7/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 396/2012 Sb., č. 399/2012 Sb., č. 303/2013 Sb., č. 167/2015 Sb., č. 375/2015 Sb. a č. 51/2016 Sb., tedy podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 18. 9. 2016 (dále jen „zákon o veřejných dražbách“).
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení §2 písm. a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka, kterým se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce (srov. §17 odst. 1 a 4 zákona o veřejných dražbách).
Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné dobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (věcně legitimována), a byla-li žaloba podána v prekluzívní lhůtě v tomto ustanovení uvedené.
Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v §12 odst. 1 a 2, §14 odst. 3, §17 odst. 5 a 6, §19, 20, §23 odst. 1 až 10, §25 a v §26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká (§24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).
Z uvedeného vyplývá, že oprávnění (věcnou legitimaci) k podání žaloby o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby (tj. právo domáhat se vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby) zákon poskytuje účastníku dražby, navrhovateli, osobě oprávněné z předkupního práva k předmětu dražby nebo z práva na přednostní nabytí předmětu dražby a osobě, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, bylo-li do jejich práv provedením dražby podstatným způsobem zasaženo. Kdo je v řízení o této žalobě pasivně věcně legitimován, však zákon o veřejných dražbách výslovně nestanoví.
Při úvaze, kdo je v řízení o neplatnost veřejné dobrovolné dražby pasivně věcně legitimován, je třeba přihlédnout k výše nastíněné právní povaze veřejné dobrovolné dražby, zmíněným předpokladům pro vyslovení její neplatnosti a důsledkům, které z vyslovení neplatnosti dražby vyplývají pro právní vztahy osob na ní zúčastněných, jakož i k tomu, že účinek rozhodnutí o žalobě, jak vyplývá především z povahy neplatnosti dražby, se musí vztahovat na všechny, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, a že závěr o platnosti dražby musí pro všechny, jejichž práv a povinností se týká, vyznít stejně. Uvedená hlediska vyžadují, aby se řízení o neplatnost veřejné dobrovolné dražby vždy zúčastnili její navrhovatel, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, je-li navrhovatelem dražby od nich odlišná osoba (srov. §17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách), dražebník a vydražitel, popřípadě jejich právní nástupci, tedy všichni, jejichž práv a povinností se rozhodnutí o žalobě o neplatnosti dražby (již ze samotné své podstaty) týká (musí týkat), neboť musí být zajištěno, aby – vzhledem k tomu, že rozhodnutí o žalobě bude působit na jejich práva a povinnosti - mohli za řízení v zájmu ochrany svých práv a oprávněných zájmů vykonávat ohledně žalobou napadené dražby svá procesní práva, popřípadě plnit své procesní povinnosti a přispět tak k dosažení účelu řízení (tj. rozhodnutí o žalobě v souladu s hmotným právem), a aby vůči všem, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, byla otázka její neplatnosti vyřešena rozhodnutím soudu závazně (§159a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nepodala-li některá z těchto osob žalobu, musí všechny vystupovat na žalované straně a mají za řízení postavení tzv. nerozlučných společníků (§91 odst. 2 o. s. ř.).
Řízení o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách se tedy - jak dovodila již ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, uveřejněný pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008 sp. zn. 21 Cdo 599/2007, uveřejněný pod č. 91 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008) - musí účastnit (buď jako žalobci, nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, je-li navrhovatelem dražby od nich odlišná osoba, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení §91 odst. 2 o. s. ř.
Nositelem jiného práva k předmětu dražby se přitom ve smyslu ustanovení §17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách rozumí osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor nebo insolvenční správce, tedy osoba, která je pro účely konání veřejné dobrovolné dražby postavena naroveň vlastníkovi a která může podat návrh na její provedení (srov. §17 odst. 1 ve spojení s §17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách). Osoby oprávněné z předkupního práva k předmětu dražby mají aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, bylo-li do jejich práv provedením dražby podstatným způsobem zasaženo (srov. §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách), a mohou proto hájit své zájmy v řízení o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, nelze však souhlasit s názorem odvolacího soudu, že jsou také nositeli jiného práva k předmětu dražby, kteří se musí řízení o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby účastnit i v případě, kdy nevystupují na straně žalobců, neboť se nejedná o osoby, které jsou oprávněny s předmětem dražby hospodařit a které jsou zmocněny vlastníkem nebo oprávněny na základě zvláštního právního předpisu předmět dražby zcizit, ani o likvidátora či insolvenčního správce.
V projednávané věci byla veřejná dobrovolná dražba provedena dne 1. 7. 2016 na návrh žalobce, kterému svědčilo právo hospodaření s předmětem dražby. Žalobce byl proto v souladu s ustanoveními §17 odst. 1 a 4 zákona o veřejných dražbách navrhovatelem dražby a zároveň nositelem jiného práva k předmětu dražby. Podal-li žalobu o neplatnost veřejné dobrovolné dražby proti dražebníkovi [žalovaný 1)] a vydražitelům [žalovaní 2) a 3)], byla podmínka pasivní věcné legitimace splněna, neboť řízení o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách se účastnil navrhovatel dražby (který byl zároveň i nositelem jiného práva k předmětu dražby), dražebník a vydražitelé.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není správný; protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky tento rozsudek zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 8. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu