Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.06.2018, sp. zn. 21 Cdo 1492/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1492.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1492.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 1492/2018-176 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce CHITON NEWS s. r. o. se sídlem v Praze 9, Poděbradská č. 261/61, IČO 27416411, zastoupeného JUDr. Gabrielem Achourem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská č. 890/7, za účasti OPZ PLUS, a. s. se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Hradební č. 761/3, IČO 45274835, zastoupeného Mgr. Bc. Petrem Machem, advokátem se sídlem v Praze 4, Mendíků č. 1396/9, o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33 C 1/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2017 č. j. 4 Co 71/2016-111, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit účastníku OPZ PLUS, a. s. na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Bc. Petra Macha, advokáta se sídlem v Praze 4, Mendíků č. 1396/9. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2017 č. j. 4 Co 71/2016-111 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011 sp. zn. 21 Cdo 4044/2010, který byl uveřejněn pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2013, a v jehož odůvodnění byl vysloven názor, že při zkoumání podmínky vkladu práva uvedené v ustanovení §5 odst. 1 písm. e) zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, katastrální úřad (soud v řízení podle části páté občanského soudního řádu) přihlédne - podle stavu ke dni podání návrhu na vklad - k takovým právním skutečnostem, které mají vliv na oprávnění účastníků řízení nakládat s předmětem právního úkonu a které jsou současně evidentní a jejichž pominutí by představovalo jen vysoce formální postup, nebo nález Ústavního soudu ze dne 29. 11. 1999 sp. zn. IV. ÚS 211/98, který byl uveřejněn pod č. 170 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 1999] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Ostatně, dovolací soud vycházel ve skutkově obdobných věcech účastníka OPZ PLUS, a. s. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 21 Cdo 2628/2013 (ve vztahu ke smlouvě o zřízení věcného břemene k odlišným nemovitostem než v nyní projednávané věci ze dne 26. 1. 2006) a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1846/2013 (ve vztahu ke smlouvě o zřízení věcného břemene ke stejným nemovitostem jako v nyní projednávané věci ze dne 26. 1. 2006), jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 785/14, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost podaná proti druhému z uvedených usnesení Nejvyššího soudu] ze stejného závěru, že V. N. a P. N. nebyli oprávněni nakládat s předmětem právních úkonů, neboť funkce V. N. jako místopředsedy představenstva OPZ PLUS, a. s., zanikla ke dni 31. 8. 2002 a funkce P. N. jako člena představenstva OPZ PLUS, a. s., zanikla ke dni 4. 8. 2003, a to v obou případech z důvodu uplynutí funkčního období. Námitka, kterou žalobce uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a ze které nevyplývá žádná rozhodná právní otázka ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. (namítá-li, že rozsudky soudů obou stupňů „jsou nezákonné z důvodu nepřezkoumatelnosti posouzení skutečností vyplývajících ze zápisu z valné hromady ze dne 22. 9. 2005“, a zpochybňuje-li tak skutkové zjištění soudů, že V. N. a P. N. nebyli v době podání návrhu na vklad členy představenstva OPZ PLUS, a. s.), není způsobilá založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 6. 2018 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/21/2018
Spisová značka:21 Cdo 1492/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1492.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§241a odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 2928/18
Staženo pro jurilogie.cz:2019-12-31