ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.3663.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 3663/2017-257
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) O. K. a b) A. K. , obou zastoupených Mgr. Romanem Hanzelkou, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova č. 58/31, proti žalovanému P. N. , zastoupenému Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Husova č. 1285/2, o neúčinnost kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 114/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. dubna 2017 č. j. 71 Co 472/2016-244, takto:
Dovolání žalovaného se odmítá .
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2017 č. j. 71 Co 472/2016-244 není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v závěru, že kupní smlouva ze dne 13. 11. 2014, kterou žalovaný po podání odpůrčí žaloby podle ustanovení §42a občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák.“) převedl nemovitosti, jež získal odporovanou kupní smlouvou ze dne 23. 3. 2009, na třetí osobu, je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Judikatura soudů – ve vztahu k ustanovení §42a obč. zák. - (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2008 sp. zn. 29 Odo 732/2006, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 1605/2015 nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016 sp. zn. 21 Cdo 729/2016) již dříve dospěla k závěru, že převede-li žalovaný majetek získaný odporovatelným právním úkonem na další osobu až poté, co proti němu byla podána odpůrčí žaloba, tedy zjevně v úmyslu zmařit účel odpůrčí žaloby, jde o neplatný právní úkon ve smyslu ustanovení §39 obč. zák. (podle něhož je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům), který nemůže mít za následek změnu majitele hodnot nabytých odporovatelným právním úkonem. Za této situace je i nadále dobře možné uspokojení věřitele z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku (neboť tomu, v jehož prospěch dlužník odporovaný právní úkon učinil, takto nabyté majetkové hodnoty stále patří), a věřitel proto má právo, aby bylo soudem určeno, že tento právní úkon je vůči němu právně neúčinný, nikoli však právo na náhradu podle ustanovení §42a odst. 4 části věty za středníkem obč. zák. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že k převodu majetku získaného odporovatelným právním úkonem na další osobu došlo až po 31. 12. 2013, neboť i za současné právní úpravy je rozpor se zákonem nebo s dobrými mravy důvodem neplatnosti právního jednání (srov. §580 odst. 1 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“), a to i – za podmínek uvedených v ustanovení §588 o. z. - neplatnosti absolutní. K neplatnosti právního úkonu (jednání) pro rozpor s dobrými mravy srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2009 sp. zn. 21 Cdo 4855/2007 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2011 sp. zn. 30 Cdo 2710/2010, z jejichž odůvodnění vyplývá, že právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah tohoto právního úkonu tak, aby byl v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti, a to bez ohledu na smluvní volnost (svobodu), bez ohledu na to, kdo rozpor s dobrými mravy zavinil, a na to, zda druhá strana byla při vzniku smlouvy v dobré víře.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. ledna 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu