ECLI:CZ:NS:2018:21.CUL.8.2018.1
sp. zn. 21 Cul 8/2018-208
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Pavla Malého o návrhu a) V. P. , narozené XY, a b) J. P., narozeného XY, obou bytem XY, obou zastoupených JUDr. Petrem Hampelem, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě, Nivnická č. 388/12, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 3 Co 122/2018, takto:
I. Návrh navrhovatelů V. P. a J. P., na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „nařízení ústního jednání odvolacího soudu nebo rozhodnutí ve věci samé bez nařízení jednání“, se zamítá.
II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2018 č. j. 37 C 149/2013-178, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatelů, jíž se domáhali, aby bylo rozhodnuto, že žalovaný ORESTA spol. s r. o. je povinen „se paní P. písemně omluvit doporučeným dopisem, zaslaným do vlastních rukou paní V. P. na doručovací adresu XY do tří dnů od právní moci rozsudku v následujícím rozsahu: ,Vážená paní P., tímto se Vám omlouvám a upřímně lituji skutečnosti, že v důsledku mé činnosti a zanedbání mých povinností došlo k úmrtí Vašeho syna Š. P., ORESTA spol. s r. o.´“ a že je povinen „se panu J. P., písemně omluvit doporučeným dopisem, zaslaným do vlastních rukou panu J. P., na doručovací adresu XY do tří dnů od právní moci rozsudku v následujícím rozsahu: ,Vážený pane P., tímto se Vám omlouvám a upřímně lituji skutečnosti, že v důsledku mé činnosti a zanedbání mých povinností došlo k úmrtí Vašeho syna Š. P., ORESTA spol. s r. o.´“, a kterým bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 9 600 Kč k rukám advokáta JUDr. Pavla Pileckého, podali navrhovatelé odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 24. 7. 2018 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 3 Co 122/2018.
Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 11. 10. 2018, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen téhož dne, se navrhovatelé domáhají, aby odvolací soud buď nařídil ve věci ústní jednání, nebo rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. Uvedli, že v nečinnosti odvolacího soudu spatřují průtahy.
Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Irena Ondruszová se k návrhu vyjádřila tak, že „s ohledem na vyřizování věcí starších, napadlých v roce 2017, nelze odvolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2018 č. j. 37 C 149/2013-178 projednat a rozhodnout (přednostně), jak požadují“.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 31. 10. 2018, dospěl k závěru, že návrh navrhovatelů není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V posuzovaném případě k průtahům v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze nedochází, neboť s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků a na dosavadní postup soudů je ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a délku řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze od předložení věci tomuto soudu (24. 7. 2018) do podání návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu je třeba považovat za přiměřenou.
Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení §174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelé nemají ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jim stát nahradil náklady, které jim v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 11. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu