ECLI:CZ:NS:2018:21.ND.143.2018.1
sp. zn. 21 Nd 143/2018-262
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D.,
v právní věci žalobců a) M. F. a b) FOLTÝN s.r.o. , se sídlem v Praze 10, V Osikách č. 521/18, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra se sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 936/3, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 5 C 175/2016, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 5 C 175/2016, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 7 (Městskému soudu v Praze).
Odůvodnění:
Žalobci se žalobou podanou dne 4.4.2016 u Krajského soudu v Brně domáhali vůči původnímu žalovanému Městu Kroměříž náhrady škody a nemajetkové újmy.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31.5.2016, č.j. Ncp 196/2016-21, určil, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný okresní soud a že věc bude postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Kroměříži.
K návrhu žalobců Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 27.3.2017,
č.j. 5 C 175/2016-65, (mimo jiné) připustil, aby původní žalovaný (Město Kroměříž) z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupila Česká republika – Ministerstvo vnitra.
Okresní soud v Kroměříži dále usnesením ze dne 5.5.2017, č.j. 5 C 175/2016-66, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27.7.2017, č.j. 60 Co 215/2017-77, zamítl námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalobci v podání ze dne 23.3.2017, ve kterém namítali, že místně příslušným má být Obvodní soud pro Prahu 7. Soud prvního stupně shledal námitku jednak opožděnou, jednak nedůvodnou, neboť „sami žalobci založili místní příslušnost zdejšího soudu podáním žaloby“ a „k tvrzené újmě žalobců došlo v obvodu Okresního soudu v Kroměříži, a tím je založena místní příslušnost dle §87 písm. b) o.s.ř.“.
Rozsudkem ze dne 2.5.2018, č.j. 5 C 175/2016-228, Okresní soud v Kroměříži zastavil řízení o „opětovné námitce místní nepříslušnosti zdejšího soudu vznesené žalobci“, zamítl návrh žalobců na přerušení řízení, zastavil řízení o „opětovné žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“, zamítl žalobu a rozhodl, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 600,- Kč.
Podáním ze dne 30.4.2018 žalobci navrhli přikázání věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 7 se zdůvodněním, že „místně příslušný soud žalovaného lze jednoznačně určit dle §85 odst. 5 věty první o.s.ř.“, že proto „nelze tvrdit, že místní příslušnost se určí dle obvodu, kde nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo“, a že „nelze určit místně příslušným obvodem jiný obvod než Obvodního soudu pro Prahu 7“, protože „škoda a újma ze strany státu dle zákona č. 82/1998 Sb. nastala v několika obvodech“.
Dále žalobci navrhli spojení řízení s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 5/2018. Podáním ze dne 15.6.2018 žalobci navrhli (v návaznosti na podané odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 2.5.2018, č.j. 5 C 175/2016-228), aby bylo určeno, že příslušnými soudy věc projednat jsou Obvodní soud pro Prahu 7 a Městský soud v Praze.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě stanovená ustanovením §87 písm. b) o.s.ř. jako místní příslušnost soudu, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy], je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci.
V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 7, uvedené žalobci, nepředstavují okolnosti, jež by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání před místně příslušným Okresním soudem v Kroměříži. Vzhledem k tomu, že žalobci podali návrh na delegaci vhodnou v době, kdy Okresní soud v Kroměříži již provedl dokazování, včetně dalších úkonů (nevyjímaje rozhodnutí o zamítnutí žalobci uplatněné námitky místní nepříslušnosti, které bylo řádně odůvodněno a potvrzeno i odvolacím soudem) a kdy bylo již také rozhodnuto i ve věci samé, a to rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 2.5.2018, č.j. 5 C 175/2016-228, nevedlo by přikázání věci jinému soudu k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci. Z průběhu řízení je zřejmé, že žalobci opakovaně namítali (po změně žalované) místní nepříslušnost Okresního soudu v Kroměříži; o té však již bylo pravomocně rozhodnuto, a dovolací soud proto považuje za nutné zdůraznit, že institut delegace vhodné zásadně nemůže sloužit k tomu, aby účastníci dosáhli „nápravy“ podle jejich názoru nesprávného rozhodnutí, jímž byla vyřešena otázka místní příslušnosti (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.12.2007, sp. zn. 29 Nd 346/2007). Byla-li v projednávané věci (po zahájení řízení) usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31.5.2016, č.j. Ncp 196/2016-21, určena věcná a místní příslušnost soudu (Okresního soudu v Kroměříži) a žalobci neuvedli žádné relevantní důvody pro delegaci vhodnou, nelze jejich návrhu (i s ohledem na ustanovení §11 odst. 1 věta druhá o.s.ř.) vyhovět. Podání žalobců ze dne 15.6.2018 dovolací soud nepovažuje pro posouzení návrhu na delegaci vhodnou za relevantní, neboť žalobci v něm „pouze“ požadují určení místní nepříslušnosti (resp. příslušnosti) soudů a neuvádí žádné opodstatněné důvody ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
K návrhu žalobců na spojení řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 5 C 175/2016 a řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 5/2018 dovolací soud nepřihlížel, neboť rozhodnutí o spojení ke společnému řízení podle §112 odst. 1 o.s.ř., jímž se upravuje vedení řízení, přísluší soudům, které věc projednávají.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobců na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 (Městskému soudu v Praze) podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2018
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu