ECLI:CZ:NS:2018:21.ND.6.2018.1
sp. zn. 21 Nd 6/2018-90
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněného D. Š. , zastoupeného JUDr. Davidem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Plzni, sady 5. května č. 308/26, proti povinnému D. K. , zastoupenému Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, Malé Doubravce č. 1242/27, pro 6.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 14 EXE 2310/2016 a u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Co 432/2017, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Co 432/2017, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Berouně na návrh oprávněného pověřil dne 7. 12. 2016 soudního exekutora Mgr. Jaroslava Kocince, LL.M., Exekutorský úřad Frýdek-Mistek, provedením exekuce podle exekučního titulu – vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č. j. 49 Cm 425/2015-36, pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 6.000.000,- s příslušenstvím.
Usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 14 EXE 2310/2016-53, Okresní soud v Berouně návrh povinného na odklad exekuce a na zastavení exekuce zamítl. Dospěl k závěru, že návrh povinného na zastavení exekuce není důvodný a že důvod k odkladu exekuce není dán, neboť trestní řízení nebylo ani zahájeno.
V průběhu odvolacího řízení podáním ze dne 13. 12. 2017 povinný navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě, neboť „u Krajského soudu v Praze je v současné době vedeno ve věci povinného jakožto dlužníka insolvenční řízení sp. zn. KSPH 63 INS 9635/2017 a s ohledem na tuto skutečnost považuje povinný za vhodné, aby o jím podaném odvolání v této exekuční věci rozhodoval jiný soud“.
Oprávněný namítl, že návrh povinného považuje za další obstrukční krok a že pouhou skutečnost, že o návrhu třetí osoby je vedeno u téhož soudu řízení o zjištění úpadku povinného a o způsobu jeho řešení, nelze považovat za důvod pro delegaci z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
V posuzovaném případě povinným uváděné důvody pro přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě nepředstavují okolnosti (a to také s ohledem na dosavadní výsledky a průběh řízení a postoj účastníků k němu), které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci oproti jejímu projednání Krajským soudem v Praze, který je soudem místně příslušným. Okolnost, že „u Krajského soudu v Praze je v současné době vedeno ve věci povinného jakožto dlužníka insolvenční řízení“, není důvodem pro odnětí věci soudu, který je ze zákona příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu povinného na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2018
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu