Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.01.2018, sp. zn. 22 Cdo 29/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.29.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.29.2018.1
sp. zn. 22 Cdo 29/2018-87 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce P. K. , zastoupeného Mgr. Vladanem Valou, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, proti žalované V. L. , zastoupené JUDr. Dagmar Žilkovou, advokátkou se sídlem v Bruntálu, nám. J. Žižky 39/2, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 10 C 61/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. září 2017, č. j. 57 Co 352/2017-66, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalované JUDr. Dagmar Žilkové, advokátky se sídlem v Bruntálu, nám. J. Žižky 39/2. Odůvodnění: Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb.dále jeno. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Okresní soud v Bruntále (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 6. 6. 2017, č. j. 10 C 61/2017-51, odmítl podání žalobce ze dne 5. 10. 2015, které je označeno jako vyjádření (výrok I.), a uložil mu povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 23 232 Kč (výrok II.). K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. 9. 2017, č. j. 57 Co 352/2017-66, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně částku 22 845 Kč (výrok II.) a na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 422 Kč (výrok II.). Proti výrokům II. a III. usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to konkrétně ohledně toho, jak lze naložit s procesní obranou žalovaného ve smyslu §98 o. s. ř., přičemž nesprávné vyřešení této otázky vedlo k nesprávnému rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. In eventum je dovolání podáváno z důvodu toho, že vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem vyřešena jinak. Domnívá se, že s ohledem na procesní aspekty věci mělo být odvolacím soudem o nákladech řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu ve výrocích II. a III. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná se ve vyjádření ztotožňuje s právním hodnocením věci odvolacím soudem. Má za to, že pro vypořádání spoluvlastnictví chybí řádný návrh a vůle žalobce spor vést. Navrhuje, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto a aby byl žalobce zavázán nést náklady dovolacího řízení. Dovolání není přípustné. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Podle §237 o. s. ř. je dovolání obecně přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 (uveřejněné pod č. 80/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)]. I pro akcesorické výroky ovšem platí omezení přípustnosti dovolání podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle něhož dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení pak nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu, ani když je výrok o nákladech řízení akcesorickým výrokem v rozhodnutí, jež se co do „merita“ takového „vztahu“ nebo takové „věci“ týkalo [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sen. zn. 29 ICdo 34/2013 (uveřejněné pod č. 5/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)]. V posuzovaném případě žalobci celkově uložená povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 34 267 Kč zákonem požadovanou hranici nepřevyšuje, tudíž dovolání v této věci je podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nepřípustné, což vyplývá i z toho, že dovolatel nenavrhuje, aby byla náhrada nákladů řízení přiznána jemu, ale dožaduje se rozhodnutí, podle kterého žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobce přípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl. V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce. V Brně dne 30. ledna 2018 Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2018
Spisová značka:22 Cdo 29/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.29.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-05-02