ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.4181.2018.1
sp. zn. 22 Cdo 4181/2018-234
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců a) K. Š. , narozené XY, a b) J. Š. , narozeného XY, obou bytem XY, zastoupených Mgr. Janou Havlovou, advokátkou se sídlem v Benešově, Hráského 406, proti žalovaným 1) L. K. , narozené XY, a 2) J. K., narozenému XY, oběma bytem XY, o zřízení práva nezbytné cesty, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 12 C 268/2015, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. července 2017, č. j. 27 Co 207/2017-122, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Benešově (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 20. 3. 2017, č. j. 12 C 268/2015-102, zastavil řízení, v němž se žalobci domáhali zřízení práva nezbytné cesty (výrok I.), dále rozhodl o nákladech řízení a o vrácení soudního poplatku (výrok II. – III.).
K odvolání žalobců Krajský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 27. 7. 2017, č. j. 27 Co 207/2017-122, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Žalobci podali vlastnoručně sepsané dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Zároveň dne 11. 10. 2017 podali žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 3. 2018, č. j. 12 C 268/2015-195, ustanovil žalobcům k ochraně jejich zájmů Mgr. Janu Havlovou, advokátku se sídlem v Benešově, Hráského 406 (dále jen „zástupkyně žalobců“). Zástupkyně žalobců proti usnesení soudu prvního stupně o jejím ustanovení podala odvolání. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věta první o. s. ř., může účastník, podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem.
Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat meritorní rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno [obdobně srovnej Bureš, J., Drápal, L. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1914, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2349/2016, či ze dne 11. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1412/2015 (obě dostupná na www.nsoud.cz )].
Z výše uvedeného plyne, že dovolatelé nesplnili zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř., neboť ustanovená zástupkyně z řad advokátů ve stanovené lhůtě podle o. s. ř. nenahradila ani nedoplnila původní dovolání žalobců, ani se s tímto dovoláním výslovně neztotožnila, a neučinila tak ostatně ani do dne rozhodování dovolacího soudu. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil pro nesplnění uvedené zvláštní podmínky dovolacího řízení (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 12. 2018
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu