ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.1586.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 1586/2018-168
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně ENREDA a. s. , se sídlem v Brně – Žabovřesky, Sochorova 3226/40, identifikační číslo osoby 27758532, zastoupené Mgr. Viktorem Chytkou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14, proti žalované PONTUS ENERGY s. r. o. , se sídlem v Třebíči, Horka-Domky, Bráfova tř. 161/20, identifikační číslo osoby 28360265, zastoupené Mgr. Martinem Hasíkem, advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 161/20, o zaplacení částky 88.385,34 EUR, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 12 C 249/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2017, č. j. 27 Co 20/2017-132, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 21.296 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění:
(dle §243f odst. 3 o. s. ř.)
Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 11. 10. 2016, č. j. 12 C 249/2014-92, uložil žalované povinnosti zaplatit žalobkyni částku 88.385,34 EUR (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalované Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 88.385,34 EUR, se zamítá (první výrok), ve výroku II. jej změnil tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 88.523,60 Kč (druhý výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, majíc za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na nesprávném právním posouzení věci.
K dovolání žalobkyně se žalovaná vyjádřila tak, že navrhuje, aby je dovolací soud pro vady odmítl a přiznal jí náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací dovolání žalobkyně odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16.
Tomuto požadavku přitom dovolatelka zjevně nedostála, když v podaném dovolání předpoklady jeho přípustnosti nevymezila.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 6. 2018
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu