ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.1915.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 1915/2018-1116
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, PSČ 190 22, IČO 00005886, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti žalované euroAWK s.r.o. , se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, Konopišťská 739/16, PSČ 100 00, IČO 24196819, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, PSČ 110 00, o vyklizení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 324/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2018, č. j. 91 Co 83/2018-1014, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 12. února 2018, č. j.
16 C 324/2014-997, ve znění opravného usnesení ze dne 23. dubna 2018, č. j.
16 C 324/2014-1105, rozhodl, že namísto původní žalované euroAWK s.r.o., se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, Konopišťská 739/16, IČO 43965717 bude v řízení pokračovat se společností euroAWK s.r.o., se sídlem v Praze 10 Vršovicích, Konopišťská 739/16, IČO 24196819. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že v průběhu řízení původní žalovaná zanikla v důsledku fúze sloučením ke dni 31. prosince 2017 a veškerá práva a povinnosti převzal nový subjekt euroAWK s.r.o., IČO 24196819.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ve výroku citovaným usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (společnost euroAWK s.r.o., IČO 24196819) dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení §238a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), proto, že bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví, a dále proto že odvolací soud podle jejího názoru rozhodl v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (konkrétně jeho usnesením ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010) jestliže na základě odvolání, které podala proti rozsudku soudu prvního stupně a poté, co soud prvního stupně učinil určité procesní úkony související s jí podaným odvoláním (např. vyměřil soudní poplatek z odvolání, který dovolatelka zaplatila), o procesním nástupnictví nerozhodl sám.
Žalobkyně navrhla dovolání odmítnout, případně zamítnout.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval přípustností dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání je podle §238a o. s. ř. přípustné také proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka.
Dovolatelka se mýlí, dovozuje-li přípustnost svého dovolání z ustanovení §238a o. s. ř.; toto ustanovení zakládá přípustnost dovolání proti takovým rozhodnutím, která nejsou dílem odvolacího přezkumu. Týká se jen těch procesních rozhodnutí, jimiž o tom, kdo je právním nástupcem, rozhodl (jako první) odvolací soud v průběhu odvolacího řízení. Jestliže však odvolací soud rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí, jímž o procesním nástupnictví rozhodl již soud prvního stupně, posuzuje se přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení však není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení, ale teprve tehdy, jestliže k takovému závěru dospěje dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. §239 o. s. ř.).
Dovolání není přípustné.
Z obsahu spisu se podává, že původní žalovaná euroAWK s.r.o., IČO 43965717, zanikla v průběhu řízení ke dni 31. prosince 2017 výmazem z obchodního rejstříku a k témuž dni se z důvodu fúze sloučením stala její nástupnickou společností euroAWK s.r.o., IČO 24196819. Soud prvního stupně vyhlásil rozsudek 5. prosince 2017, doručil ho až dne 9. ledna 2018 původní žalované. Právní nástupkyně původní žalované euroAWK s.r.o., IČO 24196819, podala proti rozsudku odvolání, na výzvu soudu (adresovanou původní zaniklé společnosti) zaplatila soudní poplatek. Soud prvního stupně předložil věc odvolacímu soudu, který mu věc vrátil bez věcného vyřízení s tím,
že je třeba rozhodnout o procesním nástupnictví podle §107 odst. 1 o. s. ř. Poté soud prvního stupně shora již uvedeným ustanovením rozhodl a soud odvolací usnesením ve výroku uvedeným jeho rozhodnutí potvrdil.
Oproti mínění navrhovatelky je vzhledem k obsahu spisu rozhodnutí odvolacího soudu (a tedy i soudu prvního stupně) v souladu s ustanovením §107 odst. 1 až 3 o. s. ř., a též v souladu s dovolatelkou zmiňovaným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010, z něhož ostatně odvolací soud vyšel. V tomto usnesení Nejvyšší soud uvedl mimo jiné, že zjistí-li soud kdykoliv v průběhu řízení, tedy až do jeho pravomocného skončení, že účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení, je podle §107 odst. 1 o. s. ř. jeho povinností zkoumat, zda může v řízení pokračovat,
a je-li tu procesní nástupce (srov. §107 odst. 2 a 3 o. s. ř.), rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračovat. Doplnil, že zjistí-li takovou skutečnost soud prvního stupně poté, co rozhodl ve věci samé, leč ještě před tím, než bylo podáním odvolání zahájeno odvolací řízení, přísluší rozhodnutí podle ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř. tomuto soudu. Kdyby tak soud prvního stupně neučinil, neměl by komu na straně sporu, na níž došlo k zániku původního účastníka, doručit rozhodnutí ve věci samé.
V této věci původní žalovaná zanikla a nynější žalovaná se stala jejím právním nástupcem v průběhu řízení před soudem prvního stupně, bylo tedy (v souladu se shora uvedeným rozhodnutím) na soudu prvního stupně, aby rozhodl o procesním nástupnictví.
Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání podané žalovanou podle §243c odst. 1 o. s. ř.
O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v souvislosti s rozhodnutím o věci samé (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 6. 2018
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu