ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.2204.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 2204/2018-352
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně GRASO a.s., se sídlem v Olomouci - Olomouc-město, Šantova 656/6, PSČ 77900, IČO 25883127, proti žalované Miele technika s.r.o., se sídlem v Uničově, Šumperská 1348, PSČ 78391, IČO 26307391, o zaplacení částky 4 527 661 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 208/2016, o žalobcově dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. prosince 2017, č. j. 75 Co 342/2017-285, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 17. října 2017, č. j. 28 C 208/2016-236, jímž Okresní soud v Olomouci zamítl žalobcovu žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti jinému usnesení soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž citoval z usnesení odvolacího soudu pasáž, v níž byl poučen o předpokladech přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., v němž dále uvedl, že dovolací důvody vidí „v neúplně zjištěném skutkovém stavu“ a doplnil, že je přesvědčen, že odvolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, „čímž bude naplněn dovolací důvod dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.“.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 a 4 o. s. ř. (dovolání bylo sepsáno advokátem), se zabýval přípustností dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem vidí splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, a to nikoli pouhou citací zákonného ustanovení, ale tak, aby zřetelně a jasně vymezil, při řešení které konkrétní otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo by měla být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel požadavky shora uvedené nesplnil, konkrétní právní otázku nevymezil, přípustnost dovolání (mylně označenou za dovolací důvod) dovozoval jen z citace právní úpravu přípustnosti dovolání [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] ve znění účinném do 31. prosince 2012 (srov. část první zákona č. č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Z dovolání není zřejmé, která právní otázka má být řešena, dovolání tudíž trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Vzhledem k tomu, že dovolací lhůta již uplynula a vady proto nelze odstranit (§241b odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolací soud dovolání pro tyto vady odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
Výrok o nákladech řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 6. 2018
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu