Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.09.2018, sp. zn. 23 Cdo 2983/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.2983.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.2983.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 2983/2018-79 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Schwan-STABILO Schwanhäu β er GmbH & Co. KG , se sídlem Schwanweg 1, 90562 Heroldsberg, Spolková republika Německo, zastoupené Mgr. Ondřejem Čerychem, advokátem se sídlem Elišky Peškové 735/15, Praha 5, proti žalované KLM J.H., s.r.o. , se sídlem Klášterská 76, Jindřichův Hradec II, PSČ 37701, IČO 28135351, zastoupené JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 1, 37701 Jindřichův Hradec II, o poskytnutí informací, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 8/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 Cmo 19/2017-54, takto: I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce Mgr. Ondřeje Čerycha, advokáta se sídlem Elišky Peškové 735/15, Praha 5. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 Cmo 19/2017-54, změnil zamítavý výrok I. rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. 11. 2016, č. j. 41 Cm 8/2016-32, tak, že žalovaná je povinna sdělit žalobkyni jméno a příjmení nebo obchodní firmu či název a místo trvalého pobytu nebo sídla dodavatele a jiného předchozího držitele v rozsudku vyobrazeného zboží a sdělit žalobkyni údaje o dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném zboží sada 18 pastelek a sada 24 pastelek opatřeném nápisem „STABILO a symbolem labutě“ v rozsudku uvedeného designu a o ceně obdržené za toto zboží. Zároveň žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení za řízení před oběma soudy. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalované není podle §237 o. s. ř. přípustné, neboť dovolatelkou předestřená právní otázka, kterou dovolatelka považuje za otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou, tj. zda lze rozsudkem soudu uložit žalovanému plnění, které je fakticky nemožné, vychází z jiných skutkových zjištění, než k jakým dospěl při řešení věci odvolací soud. Odvolací soud v posuzované věci učinil skutkový závěr, že žalovaná, jako subjekt ze zákona povinný, neposkytla žalobkyni, jako osobě oprávněné, požadované informace v zákonem stanoveném rozsahu, v jakém je žalobkyně oprávněna je požadovat podle §3 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dovolatelou položená otázka je však založena na jejích vlastních, dovolatelkou neprokázaných tvrzeních, že se jedná o plnění nemožné. K takovému závěru na základě skutkových zjištění však odvolací soud nedospěl. Nejvyšší soud přitom již mnohokrát judikoval, že skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu, že dovolací soud je vázán skutkovým závěrem odvolacího soudu. Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. tedy nemůže založit právní otázka, která je založena na vlastních skutkových závěrech dovolatelky či na zpochybňování skutkových závěrů odvolacího soudu a na kritice hodnocení důkazů. Nejvyšší soud se k nutnosti vymezení relevantní právní otázky, jakožto obsahové náležitosti dovolání, již vícekrát vyjádřil ve své rozhodovací praxi, např. i v usnesení ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1853/2013, kdy judikoval, že pokud dovolatel v dovolání neuvede otázku, která je podstatná pro rozhodnutí soudu v posuzované věci, je dovolání nepřípustné. Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené proto dospěl k závěru, že dovolání žalované není podle §237 o. s. ř. přípustné, a nemohl tedy učinit jiný závěr, než její dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítnout. Vzhledem k tomu, že k dovolání žalované podala žalobkyně, zastoupená advokátem, vyjádření, rozhodl Nejvyšší soud o náhradě nákladů jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 9. 2018 JUDr. Kateřina Hornochová podepsáno JUDr. Zdeňkem Desem za nepřítomnou předsedkyni senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/12/2018
Spisová značka:23 Cdo 2983/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.2983.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-12-14