ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.3107.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 3107/2018-237
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce města Jílové, se sídlem v Jílovém, Mírové náměstí 280, PSČ 407 01, IČO 00261408, zastoupeného Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, se sídlem v Mohelnici, Olomoucká 261/36, PSČ 789 85, proti žalované BOHEMIA PHÖNIX, spol. s r.o., se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 1705, PSČ 400 01, IČO 46713115, zastoupené Mgr. Petrou Kaše-Lukschovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, PSČ 120 00, o zaplacení částky 2 946 251,90 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 C 168/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. května 2018, č. j. 17 Co 113/2018-222, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění :
(§243f odst. 3 o. s. ř.)
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 13. března 2018, č. j. 14 C 168/2013-215, zastavil řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. 17 Co 182/2017-191 (výrok pod bodem I), rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení (výrok pod bodem II) a o vrácení soudního poplatku žalobci (výrok pod bodem III).
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. května 2018, č. j. 17 Co 113/2018-222, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).
Odvolací soud potvrdil správnost rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým rozhodl o zastavení řízení o dovolání pro nezaplacení soudního poplatku, neboť žalobce zaplatil poplatek zjevně opožděně, ačkoliv byl k jeho zaplacení soudem prvního stupně řádně vyzván a poučen o následcích jeho nezaplacení ve stanoveném termínu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítl, že pro žalobce by byly důsledky spojené s nezaplacením soudního poplatku z dovolání nepřiměřeně tvrdé s ohledem na to, že žalobce dal příkaz k platbě včas, tedy ve stanovené lhůtě, došlo však k chybě v psaní čísla účtu a platba se mu vrátila. Ihned nechal soudní poplatek zaplatit znovu, takže v době rozhodování již byl soudní poplatek uhrazen. Dovolatel navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. Jiný postup by podle jeho názoru představoval nepřiměřeně formalistický zásah do jeho ústavně chráněných práv, zejména práva na spravedlivý proces.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) oprávněnou osobou zastoupenou advokátem, nejprve posuzoval, zda dovolatel v dovolání podle §241a odst. 2 o. s. ř. vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241a odst. 3 o. s. ř. platí, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. i ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2014, sen. zn. 29 NSČR 46/2014) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
Tomuto požadavku dovolatel v dovolání nedostál a nevymezil, v čem má spočívat přípustnost dovolání podle §241a odst. 2 o. s. ř.
To, že má dovolatel jiný názor na právní závěry odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani v režimu §238a o. s. ř. (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 9. 2018
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu