Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.12.2018, sp. zn. 23 Nd 409/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:23.ND.409.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:23.ND.409.2018.1
sp. zn. 23 Nd 409/2018-30 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. , se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, proti povinné I. P., nar. XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 66 EXE 1402/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 66 EXE 1402/2018 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. Odůvodnění: Dne 19. 6. 2018 požádal soudní exekutor o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 8. 10. 2018, č. j. 66 EXE 1402/2018-26, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po doručení tohoto usnesení a po uplynutí odvolací lhůty pro podání odvolání oprávněné proti uvedenému usnesení předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o určení, který soud věc projedná a rozhodne. Obvodní soud pro Prahu 5 v odůvodnění usnesení uvedl, že z lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že povinná byla hlášena na poslední adrese XY do 1. 2. 2014, a že není v současné době hlášena k pobytu ani v evidencích cizineckého informačního systému, jak vyplynulo ze sdělení Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky. Obvodní soud pro Prahu 5 s odkazem na §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jeno. s. ř.“) a §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“), dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, jelikož povinná nemá v České republice obecný soud, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 5. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. 12. 2018 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/06/2018
Spisová značka:23 Nd 409/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:23.ND.409.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-03-29