ECLI:CZ:NS:2018:24.CDO.3688.2018.1
sp. zn. 24 Cdo 3688/2018-283
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci pozůstalosti po E. Z. , zemřelé dne 9. září 2016, posledně bytem XY, za účasti 1) G. S. , narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Vojtěchem Příkopou, advokátem se sídlem v Praze 10, Dykova č. 1158/17, 2) S. Z. , narozeného XY, bytem XY, 3) A. S. , narozené XY, bytem XY, 4) P. Z. , narozeného XY, bytem XY, a 5) C. Z. , narozené XY, bytem XY, zastoupených JUDr. Pavlem Musilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Hellichova č. 458/1, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 34 D 2129/2016, o dovolání účastníků 2) až 5) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2018, č. j. 29 Co 10/2018-243, takto:
Dovolání S. Z., A. S., P. Z. a C. Z. se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání účastníků 2) až 5) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.4.2018, č.j. 29 Co 10/2018-243, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je, v otázce přirůstání uvolněného dědického podílu zemřelého závětního dědice [právního předchůdce účastníků 2) až 5)] k podílům ostatních závětních dědiců (G. S.), v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. odvolacím soudem (i soudem prvního stupně) správně odkazované usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.3.2017, sp. zn. 21 Cdo 1843/2016, ve kterém byl přijat závazný právní názor, že za situace, kdy zůstavitel povolal rovným dílem více závětních dědiců k určitému podílu z pozůstalosti (jako v projednávané věci), přirůstá ve smyslu ustanovení §1504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), uvolněný dědický podíl dědice, který nedědí a nemá náhradníka, k podílům ostatních závětních spoludědiců a uvolněný podíl tudíž nepřipadne dědicům zákonným] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že námitka dovolatelů, že „právní účinky závěti by měly být posuzovány podle práva platného v době sepsání závěti“, není důvodná, neboť - jak správně uvedl odvolací soud - z ustanovení §3069 o.z. jednoznačně vyplývá, že při dědění se vždy použije právo platné v den smrti zůstavitele. Zemřela-li zůstavitelka E. Z. dne 9.9.2016, je třeba v řízení o pozůstalosti postupovat podle zákona účinného v době její smrti, tj. podle o.z.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání účastníků 2) až 5) proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 11. 2018
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu