ECLI:CZ:NS:2018:24.ND.285.2018.1
sp. zn. 24 Nd 285/2018-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné ČEZ Distribuce, a. s. , se sídlem v Děčíně, Teplická č. 874/8, IČO 24729035, proti povinnému R. F. , pro 5.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu
Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 6576/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 6576/2018, projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, se sídlem exekutorského úřadu v Plzni, Palackého nám. č. 28, podal dne 18.5.2018 Okresnímu soudu Praha-západ žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné proti povinnému ve výši 5.000,- Kč s příslušenstvím.
Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 22.8.2018, č. j. 206 EXE 6576/2018-24, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že „po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne“. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že „z výpisů ze základních registrů a z přípisu Ministerstva vnitra České republiky ze dne 1.6.2018 a opětovně ze dne 17.7.2018 bylo zjištěno, že povinný v současné době nemá na území České republiky trvalý pobyt ani pobyt cizince“ a že mu „není známo, kde se nachází majetek povinného“.
Okresní soud Praha-západ poté předložil věc podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v §6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.12.2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.11.2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 anebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). S ohledem na účel exekučního řízení není případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.12.2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, roč. 2013).
Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tj. Okresní soud Praha-západ. Při posouzení místní příslušnosti soudu v posuzované věci se rovněž přiklonil ke zohlednění té okolnosti, že Okresní soud Praha-západ vydal exekuční titul (usnesení ze dne 9.11.2017, č. j. 18 C 125/2017-36, které nabylo právní moci dne 22.11.2017).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 10. 2018
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu