ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.1892.2018.3
sp. zn. 25 Cdo 1892/2018-533
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Ivy Suneghové v právní věci žalobců: a) P. V., b) J. V. , oba zastoupeni JUDr. Radomírem Šimkem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalované: Fakultní nemocnice v Motole, IČO: 00064203, se sídlem Praha 5, V Úvalu 84, za účasti vedlejších účastníků na straně žalované: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, a Česká pojišťovna, a. s., IČO: 45272956, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 229/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2018, č. j. 18 Co 390/2017-499, a o návrhu žalobců na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalobců na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2018, č. j. 18 Co 390/2017-499, se zamítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 4. 9. 2017, č. j. 21 C 229/2013-473, zamítl žalobu na zaplacení částky 240 000 Kč každému z nich a uložil jim zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 13.900 Kč a státu 44.789 Kč.
K odvolání žalobců Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2018, č. j. 18 Co 390/2017-499, rozsudek obvodního soudu potvrdil a žalobcům uložil zaplatit 300 Kč na náhradě nákladů odvolacího řízení.
Současně s dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu žalobci navrhli odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že jim výkonem rozhodnutí hrozí závažná finanční újma, neboť s ohledem na své majetkové a osobní poměry se pohybují na hranici životního minima, přišli o dům a nemají stálé a důstojné bydlení.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
K výkladu §243 o. s. ř. se pak v literatuře uvádí, že k odkladu soud přikročí tehdy, je-li dovolatel „závažně ohrožen“ ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud návrh dovolatelů na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný.
Dovolatelé v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a jejich majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Pouze obecné konstatování tíživých poměrů bez bližší specifikace nepostačuje k posouzení dopadu vlastního výkonu rozhodnutí do jejich majetkových poměrů.
Nejvyšší soud v této věci uzavírá, že dovolání žalobců je včasné, avšak nelze dovodit, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí dovolatelům hrozila závažná újma na jejich právech. Kromě povinnosti k náhradě nákladů řízení vůči žalované nemocnici a vůči státu jim nebyla uložena platební povinnost.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 7. 2018
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu