ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.2787.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 2787/2018-264
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Ivy Suneghové v právní věci žalobkyně: V. K. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Ing. Evou Radovou, advokátkou se sídlem Na příkopě 988/31, Praha 1, proti žalovaným: 1) P. Hlava s. r. o. , se sídlem Na Břevnovské pláni 55/2106, Praha 6, zastoupená JUDr. Filipem Svobodou, advokátem se sídlem U Demartinky 152/1, Praha 5, 2) D. P. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Jitkou Hudouskovou, advokátkou se sídlem Obrněné brigády 20/20, Cheb, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 45/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2018, č. j. 1 Co 55/2017-219, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2018, č. j. 1 Co 55/2017-219, se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 3. 2017, č. j. 34 C 45/2011-146, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných společně a nerozdílně náhrady nemajetkové újmy 1.250.000 Kč, nebo po žalované 1) zaplacení náhrady nemajetkové újmy 1.250.000 Kč, nebo po žalovaném 2) náhrady nemajetkové újmy 1.250.000 Kč, a uložil žalobkyni povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1) 24.684 Kč a žalovanému 2) 28.492,62 Kč.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 1. 2018, č. j. 1 Co 55/2017-219, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil žalobkyni povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalované 1) 8.228 Kč a žalovanému 2) 12.147 Kč.
Současně s dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu žalobkyně navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že částky přiznané soudy obou stupňů oběma žalovaným na náhradě nákladů řízení, pro ni (vzhledem k doloženým majetkovým poměrům) představují závažnou újmu ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.
V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatelce, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzených částek, nepodává.
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu pak nevyplývají ani z obsahu spisu.
Nejvyšší soud proto žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 12. 2018
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu