ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.3226.2018.3
sp. zn. 25 Cdo 3226/2018-706
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: D. B. , zastoupená JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Francouzská 171/28, Praha 2, proti žalované: Nemocnice Na Homolce , se sídlem Roentgenova 2, Praha 5, IČO: 00023884, zastoupená JUDr. Jaromírem Bláhou, advokátem se sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 8, za účasti UNIQA pojišťovny, a.s., se sídlem Evropská 136/810, Praha 6, IČO: 49240480, jako vedlejší účastnice na straně žalované, zastoupené JUDr. Petrem Kazdou, advokátem se sídlem Palackého třída 223/5, Nymburk, o 987.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 104/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2018, č. j. 54 Co 25/2018-658, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2018, č. j. 54 Co 25/2018-658, se zamítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 26. 9. 2017, č. j. 27 C 104/2005-573, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 39.800 Kč s příslušenstvím, co do částky 947.200 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 4. 2018, č. j. 54 Co 25/2018-658, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé tak, že žalobu zamítl, v zamítavém výroku jej potvrdil a žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 420.683,60 Kč, vedlejší účastnici 403.340,20 Kč a státu 33.600 Kč.
Současně s dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu žalobkyně navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že částky přiznané žalované, vedlejší účastnici a státu na náhradě nákladů řízení, jsou pro ni, starobní důchodkyni s důchodem ve výši 11.287 Kč, existenčně likvidační.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
K výkladu §243 o. s. ř. se v literatuře uvádí, že k odkladu soud přikročí tehdy, je-li dovolatel „závažně ohrožen“ ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný.
Dovolatelka ve svém návrhu ani neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno důvodně dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Pouze obecné konstatování o výši starobního důchodu bez bližší specifikace majetkových poměrů nepostačuje k posouzení dopadu splnění povinnosti uložené rozhodnutím do jejích poměrů.
Nejvyšší soud v této věci uzavírá, že dovolání žalobkyně je včasné, avšak nelze dovodit, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí dovolatelce hrozila závažná újma na jejích právech.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2018
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu