ECLI:CZ:NS:2018:25.ND.417.2018.1
sp. zn. 25 Nd 417/2018-133
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: CZECH DISTRIBUTION LOGISTIC, a. s. , IČO: 25666339, sídlem Praha 9, Poděbradská 786/65a, proti žalované: MD Factoring, a. s. „v likvidaci“ , IČO: 47677881, se sídlem v Praze 1 – Nové Město, Václavské náměstí 802/56, zastoupené JUDr. Kateřinou Radostovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Břehová 8, o zaplacení 20 754 376,31 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 Cm 95/2008, o návrhu žalobců na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 Cm 95/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 13. 10. 2008 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 20 754 376,31 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.
Krajský soud v Ostravě poté, co učinil v řízení řadu úkonů, předložil věc Nejvyššímu soudu s návrhem na její přikázání z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze. Návrh odůvodnil tím, že oba účastníci mají v současné době své sídlo v Praze.
Tehdejší opatrovnice žalobkyně vyjádřila souhlas s přikázáním věci Městskému soudu v Praze, neboť v jeho obvodu mají oba účastníci řízení své sídlo. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, dle §101 odst. 4 o. s. ř. lze předpokládat, že s postupem souhlasí.
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je typicky existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případné přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému soudu je výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně. Přikázáním věci jinému soudu, aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny uvedené podmínky, by došlo k porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Jedinou skutečností, kterou Krajský soud v Ostravě odůvodňuje svůj návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti, je změna sídla žalované v průběhu řízení. Pouhou změnu sídla některého z účastníků však zásadně nelze považovat za okolnost, odůvodňující delegaci vhodnou ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř.
V daném případě by navíc přikázání věci jinému soudu nevedlo, s ohledem na dosavadní délku řízení a úkony doposud učiněné procesním soudem, ani k jejímu hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání.
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 12. 2018
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu