ECLI:CZ:NS:2018:25.ND.419.2018.1
sp. zn. 25 Nd 419/2018-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost , se sídlem Sokolovská 217/42, Praha 9, IČO 00005886, zastoupené Mgr. Miroslavem Kučerkou, advokátem se sídlem Národní 416/37, Praha 1, proti žalovanému: A. P. , narozený XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 8030/2018, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 8030/2018, projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ.
Odůvodnění:
U Okresního soudu Praha-západ je pod sp. zn. 206 EXE 8030/2018 vedeno řízení, v němž soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., se sídlem exekutorského úřadu v Praze, požádal o pověření provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. V průběhu řízení vyšlo najevo, že povinný je občanem Chorvatské republiky, v současné době nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt a ačkoli dne 4. 6. 2018 požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu, kde uvedl adresu XY, o této žádosti nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Případný majetek povinného na území České republiky nebyl před pověřením soudního exekutora zjišťován.
Okresní soud Praha-západ proto usnesením ze dne 29. 10. 2018, č. j. 206 EXE 8030/2018-31, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto s přihlédnutím k zásadě rychlosti a ekonomie řízení podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný exekuční soud, v jehož obvodu by se mohl povinný vzhledem k dosavadním zjištěním zdržovat a který již na základě žádosti soudního exekutora o pověření provedením exekuce provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 12. 2018
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu