ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.284.2017.3
sp. zn. 26 Cdo 284/2017-449
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) M. H. , a b) O. H. , obou P., zastoupených Mgr. Michalem Štrofem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 15, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 749.181,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 112/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2015, č. j. 22 Co 108/2015-372, ve znění usnesení ze dne 18. listopadu 2015, č. j. 22 Co 108/2015-393, a ze dne 14. března 2016, č. j. 22 Co 108/2015-411, takto:
I. Výrok rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2018, č. j. 26 Cdo 284/2017-433, se označuje jako výrok I.
II. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2018, č. j. 26 Cdo 284/2017-433, se doplňuje o výrok II., který zní: Dovolání žalobců do potvrzující části výroku I. rozsudku odvolacího soudu ohledně částky 177.015 Kč s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 1. srpna 2007 do zaplacení se zamítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 6. 2013, č. j. 30 C 112/2008-307, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 30.000 Kč spolu s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), ohledně zbývající částky 719.181,60 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výrok III. a IV.).
K odvolání žalobců Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 6. 2015, č. j. 22 Co 108/2015-372, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 11. 2015, č. j. 22 Co 108/2015-393, a ze dne 14. 3. 2016, č. j. 22 Co 108/2015-411, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně dalších 4.841,70 Kč spolu s úrokem z prodlení od 27. 9. 2007 do zaplacení v tam specifikované výši, jinak tento výrok potvrdil (výrok I.), ve výroku o náhradě nákladů řízení státu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II.) a současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů (výrok III.).
Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém potvrdil zamítavý výrok II. ve věci samé rozsudku soudu prvního stupně (tedy co do částky 714.399,90 Kč), a dále proti souvisejícímu nákladovému výroku III. podali žalobci dovolání.
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. 3. 2018, č. j. 26 Cdo 284/2017-433, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2015, č. j. 22 Co 108/2015-372, ve znění usnesení ze dne 18. 11. 2015, č. j. 22 Co 108/2015-393, a ze dne 14. 3. 2016, č. j. 22 Co 108/2015-411, ve výroku I., pokud jím byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 6. 2013, č. j. 30 C 112/2008-307, potvrzen v zamítavém výroku II. ohledně částky 537.324,90 Kč s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 1. 8. 2007 do zaplacení, a ve výroku III. o nákladech řízení, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 6. 2013, č. j. 30 C 112/2008-307, ve výroku II. ohledně částky 537.324,90 Kč s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 1. 8. 2007 do zaplacení a ve výroku III. o nákladech řízení, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 9. 2016, č. j. 30 C 112/2008-417, zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc sice projednal v celém rozsahu dovolání (jak plyne z odůvodnění jeho rozsudku), přičemž mimo jiné dospěl k závěru, že náhrada za omezení vlastnického práva v důsledku protiústavní regulace nájemného z bytů v požadované výši 177.015 Kč s příslušenstvím žalobcům nenáleží za byt, s jehož nájemkyní V. Č. byla nájemní smlouva uzavřena v říjnu 1999 (aniž se jednalo o případ zákonného přechodu nájmu, výměny bytu nebo bytové náhrady), kdy již nájemné mohlo být sjednáno smluvně v obvyklé výši a předmětný byt tedy regulaci nájemného nepodléhal. Opomněl však tento závěr vyjádřit ve výroku vydaného rozsudku.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, č. j. 26 Cdo 284/2017-433, byl dne 10. 5. 2018 doručen zástupci žalobců, který dne 25. 5. 2018 podal návrh na jeho doplnění o chybějící výrok, týkající se částky 177.015 Kč s příslušenstvím. Protože podmínky pro vydání doplňujícího rozhodnutí podle §166 odst. 1 a 2 za použití §243b o. s. ř. byly splněny, Nejvyšší soud vydal tento doplňující rozsudek, kterým dovolání žalobců do potvrzující části výroku I. rozsudku odvolacího soudu ohledně částky 177.015 Kč s příslušenstvím zamítl, neboť dovolání žalobců v tomto rozsahu shledal sice přípustným, nikoli však důvodným [§243d písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu