ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.5799.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 5799/2017-117
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou ve věci žalobkyně A. H. , P., zastoupené JUDr. Petrem Jirátem, advokátem se sídlem v Chomutově, Školní 3315/42, proti žalovanému M. S. , v Ch., zastoupenému JUDr. Jiřím Paškem, advokátem se sídlem v Chomutově, Beethovenova 1820/52, o zaplacení 60.990 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 44 C 109/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. června 2017, č. j. 8 Co 99/2017-89, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.840 Kč k rukám JUDr. Jiřího Paška, advokáta se sídlem v Chomutově, Beethovenova 1820/52, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 6. 2017, č. j. 8 Co 99/2017-89, jímž odvolací soud potvrdil výrok II. a III. rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 10. 2016, č. j. 44 C 109/2011-70, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 60.990 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky podle §243c odst. 1 podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a není v něm vymezen dovolací důvod způsobem uvedeným v §241a odst. 1 o. s. ř.; v dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatelka sice odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 1966/16, avšak bez specifikace, v čem toto rozhodnutí dopadá na závěry odvolacího soudu a jakou právní otázku má zpochybnit. Dovolání tak žádný údaj relevantní z pohledu ustanovení §237 o. s. ř. neobsahuje.
Námitkami, jimiž dovolatelka zpochybňuje správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, stejně jako námitkami, že rozhodnutí soudů obou stupňů jsou nepřezkoumatelná a vnitřně rozporná (a řízení je proto zatíženo vadami), uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. dubna 2018
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu