ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.672.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 672/2018-114
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce města Lipník nad Bečvou , se sídlem v Lipníku nad Bečvou, náměstí T. G. Masaryka 89/11, IČO 00301493, zastoupeného JUDr. Miroslavem Svatoněm, advokátem se sídlem v Lipníku nad Bečvou, náměstí T. G. Masaryka 93, proti žalovaným 1) L. Z. , a 2) J. Z. , oběma L. n. B., zastoupeným JUDr. Alenou Urbánkovou, advokátkou se sídlem v Lipníku nad Bečvou, Losertova 623/10, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 86/2016, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. března 2017, č. j. 69 Co 67/2017-67, takto:
I. Dovolání žalovaných se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Žalovaní napadli dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 3. 2017, č. j. 69 Co 67/2017-67, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 27. 5. 2016, č. j. 11 C 86/2016-27, jímž soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobci tam specifikovaný byt do dvou měsíců od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání žalovaných Nejvyšší soud České republiky podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.) - dále jen „o. s. ř.“., odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), jsou dovolatelé povinni v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelů) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází, jelikož dovolatelé pouze uvádějí, že dovolání „je přípustné podle §237 občanského soudního řádu“, avšak již nikterak nevymezují, které z tam uvedených hledisek považují za splněné.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu