ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.806.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 806/2018-183
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce J. K. , P., s adresou pro doručování P., zastoupeného JUDr. Janem Kerbachem, advokátem se sídlem v Praze 5, Spotřebitelská 483, proti žalovanému J. P. , P., zastoupenému Mgr. Pavlou Krejčí, advokátkou se sídlem v Praze 1, Myslíkova 174/23, o zaplacení 186.500 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 332/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2017, č. j. 72 Co 231/2017-166, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.744,80 Kč k rukám Mgr. Pavly Krejčí, advokátky se sídlem v Praze 1, Myslíkova 174/23, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 13. 9. 2017, č. j. 72 Co 231/2017-166, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 15. 2. 2017, č. j. 11 C 332/2013-148, tak, že žalobu o zaplacení částky 186.500 Kč zamítl, současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).
Dovolatel neuvádí, v čem spatřuje přípustnost dovolání (§237-238a o. s. ř.) a tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), nelze zjistit ani z jeho obsahu. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatel jen polemizuje se závěry odvolacího soudu, aniž by zároveň bylo z jeho podání zřejmé, kterou judikaturu (kterou ostatně odvolací soud přiléhavě cituje) při svých úvahách nerespektoval, popř. která by měla být postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb. překonána, ani nevymezuje žádnou právní otázku, která doposud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena.
Námitkami, jimiž dovolatel zpochybňuje výklad obsahu nájemní smlouvy, navíc uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř., neboť výklad obsahu právního úkonu je otázkou skutkovou, nikoli právní. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevu vůle, jde o skutkové zjištění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný pod číslem 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 20. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 853/2007).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 1. 6. 2018
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu