ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.1573.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 1573/2018-351
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice - Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy , se sídlem v Praze 1, Karmelitská 529/5, PSČ 118 00, o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím a uložení povinnosti platit doživotní rentu, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2012, č. j. 28 Co 462/2011-235, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 5. 2011, č. j. 23 C 32/2007-176, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 32/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 28 Co 424/2017-339, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 18. 8. 2017, č. j. 23 C 32/2007-334, zastavil řízení o návrzích žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 10. 10. 2015 a ze dne 15. 9. 2016.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Podle §238 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proti (mimo jiné) usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek [písm. i)], a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce [písm. j)].
Právě o tento případ jde v posuzované věci.
Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o návrzích žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, je usnesením, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu §238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto - aniž v souladu s §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. přezkoumával splnění podmínky povinného zastoupení - dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníku odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu