ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.1970.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 1970/2018-159
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně SF - TONSTAV spol. s r. o. , naposledy se sídlem v Českých Budějovicích, Branišovská 36, PSČ 370 05, identifikační číslo osoby 46680934, proti žalovanému Z. V. , zastoupenému Mgr. Petrou Wölflovou, advokátkou, se sídlem v Českých Budějovicích, Otakarova 1159/57, PSČ 370 01, o zaplacení 680.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 2. 1994, č. j. 14 C 325/93-20, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 14 C 325/93, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2018, č. j. 22 Co 16/2018-134, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 12. 12. 2017, č. j. 14 C 325/93-122, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným dne 4. 10. 2017 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
V usnesení ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 763/2001, přijal Nejvyšší soud ve vztahu k otázce určitosti označení účastníků řízení v žalobě (návrhu na zahájení řízení) následující závěry:
1) Z ustanovení §79 odst. 1 věty druhé a třetí o. s. ř. vyplývá, že v návrhu na zahájení řízení (v žalobě) musí být účastníci řízení označeni tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou), a aby s ním soud mohl jednat.
2) Jestliže žaloba obsahuje takové označení účastníků řízení, které neumožňuje jejich přesnou identifikaci, nebo jestliže je k označení účastníků řízení užito takového jména nebo příjmení (obchodní firmy nebo názvu), které fyzická (právnická) osoba již v souladu s právními předpisy neužívá (např. proto, že došlo k jejich změně), anebo je-li k označení účastníka řízení, který je právnickou osobou, užito jiné identifikační číslo, než které mu bylo přiděleno, jde o nesprávné podání. Neobsahuje-li žaloba všechny údaje potřebné k označení účastníků řízení, jedná se o neúplné podání. Takovéto vady podání je soud povinen pokusit se postupem podle §43 o. s. ř. odstranit.
3) Naproti tomu označí-li žalobce za účastníka řízení někoho, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení (tedy někoho, kdo nikdy tuto způsobilost neměl, nebo někoho, kdo sice byl způsobilý být účastníkem řízení, avšak před zahájením řízení tuto způsobilost ztratil), jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, a soud je povinen k tomuto nedostatku kdykoli za řízení přihlédnout a řízení zastavit (§103, §104 odst. 1 o. s. ř.).
Jinak řečeno, byl-li v žalobě (návrhu na zahájení řízení) účastník řízení označen tak, že je nepochybné, kdo je účastníkem řízení, a není možné jej zaměnit s nikým jiným (s jinou osobou), důvod k postupu podle §43 o. s. ř. není dán (srov. i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 792/2010). Jednotlivé náležitosti procesního úkonu se posuzují podle obsahu a nikoliv jen podle označení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 369/2015).
V projednávané věci byla žalobkyně v žalobě označena pouze jako „TONSTAV, spol. s r. o. České Budějovice“, ovšem z přiložené plné moci jejího zástupce a dalších listin, na něž žalobkyně v žalobě poukazuje, se zřetelně, jasně a srozumitelně podává, že žalobkyní je (byla) SF - TONSTAV spol. s r. o., identifikační číslo osoby 46680934.
Závěr soudu prvního stupně, s nímž se odvolací soud ztotožnil, podle něhož je nutné řízení v projednávané věci zastavit, jelikož žalobkyní byla právě jmenovaná společnost, jež zanikla 4. 1. 1996, a její právní nástupkyně TONSTAV s. r. o., identifikační číslo osoby 63907879, zanikla bez právního nástupce k 28. 11. 2017, je tudíž v souladu s výše citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Poukaz dovolatele na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 21 Cdo 315/2001, uveřejněný pod číslem 55/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, není přiléhavý; uvedené rozhodnutí se zabývá náležitostmi označení účastníků hmotněprávního úkonu (nikoli úkonu procesního) a vlivu nesprávnosti takového označení na platnost právního úkonu.
Jen pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává (s ohledem na námitky dovolatele proti platebnímu rozkazu napadenému předmětnou žalobou pro zmatečnost spočívající v tom, že v platebním rozkazu byla žalobkyně označena stejně jako v žalobě), že označí-li soud v rozhodnutí účastníky způsobem, který neodpovídá požadavkům §79 odst. 1 věty druhé a třetí o. s. ř., není to na újmu vykonatelnosti rozhodnutí (§251 o. s. ř.), jestliže je možné z něj bez pochybností dovodit, komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2101/98).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 7. 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu