ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.3693.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3693/2017-370
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci oprávněného města Sobotka , se sídlem v Sobotce, Boleslavská 440, PSČ 507 43, identifikační číslo osoby 00272124, proti povinné A. H. , narozené XY, bytem XY, o 5.029,40 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost podané povinnou proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 1. 2013, č. j. 25 Co 500/2012-266, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2012, č. j. Nco 202/2012-259, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 25 Co 500/2012, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 3. 2015, č. j. 4 Co 41/2015-316, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 19. 12. 2014, č. j. 25 Co 500/2012-308, zamítl Krajský soud v Hradci Králové žádost povinné A. H. o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. 4 Co 41/2015-316, k odvolání povinné usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, při kterém nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání, avšak (opětovně) požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
K žádosti dovolatelky o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle §138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014). Vzhledem k tomu, že dovolatelka není povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatelka své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
V projednávané věci Nejvyšší soud sdílí závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně, neboť jí podaná žaloba pro zmatečnost směřuje proti rozhodnutím, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek (jak správně uzavřely soudy obou stupňů) přípustný.
Za této situace tudíž není důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolatelce ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatelky.
Jelikož dovolatelka ani přes opakované výzvy neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §243f odst. 2, §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 12. 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu