Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2018, sp. zn. 27 Cdo 381/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.381.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.381.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 381/2018-943 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Ing. Ivana Mikeše , se sídlem v Praze 1, Novotného lávka 200/5, PSČ 116 68, jako insolvenčního správce dlužníka Z. Č., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Tichým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1622/9, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) J. G. , narozené XY, bytem XY, a 2) F. G. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Zuzanou Kristiánovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Kozí 19/10, PSČ 602 00, o zaplacení 15.000.000 Kč s příslušenstvím oproti povinnosti žalobce vrátit akcie, o žalobě na obnovu řízení podané druhým žalovaným proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. února 2013, č. j. 9 Cmo 348/2011-520, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. května 2011, č. j. 23 Cm 76/2003-421, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 23 Cm 76/2003, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2017, č. j. 12 Cmo 312/2016-889, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. února 2013, č. j. 9 Cmo 348/2011-520, změnil k odvolání žalobce rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. května 2011, č. j. 23 Cm 76/2003-421, tak, že uložil žalovaným zaplatit žalobci „ve prospěch konkursní podstaty dlužníka Z. Č.“ částku 15.000.000 Kč s příslušenstvím proti povinnosti žalobce vrátit žalovaným ve výroku specifikované akcie společnosti KAVEX-GRANIT HOLDING a. s. (první výrok), rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok) a o povinnosti žalovaných zaplatit soudní poplatek (třetí výrok). Proti výše uvedeným rozhodnutím podal druhý žalovaný žalobu na obnovu řízení. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 25. července 2016, č. j. 23 Cm 76/2003-827, zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. 23 Cm 76/2003 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.). Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. srpna 2017, č. j. 12 Cmo 312/2016-889, k odvolání druhého žalovaného rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok), změnil ve výroku II. ohledně nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Dovolatelem otevřenou otázku posouzení, zda byl naplněn důvod obnovy řízení podle §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a to podmínka „příznivějšího rozhodnutí ve věci“, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že: 1) Podle §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jsou skutečnosti, rozhodnutí a důkazy důvodem obnovy řízení (pakliže v době původního řízení objektivně vzato existovaly) jen tehdy, jestliže je účastník, který se domáhá obnovy, nemohl bez své viny použít v původním řízení (a jsou tedy pro účastníka ve srovnání s původním řízením nové) a současně jestliže pro něho mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Přičemž je nutno zohlednit, zda se v konkrétním případě účastník mohl, vyvinul-li by aktivitu, kterou od něj při uplatňování jeho práv bylo lze spravedlivě očekávat, o příslušném důkazním prostředku dozvědět. 2) Pro závěr, že nové skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy mohou přivodit (buď samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi, rozhodnutími nebo důkazy) pro účastníka, který se obnovy domáhá, příznivější rozhodnutí ve věci, postačuje, že se jeví alespoň jako pravděpodobný. 3) Žaloba na obnovu řízení je přitom mimořádným opravným prostředkem, s jehož připuštěním se pojí zásah do právní moci soudního rozhodnutí, a dochází tak k prolomení principu právní jistoty, tedy principu, jenž patří k základním atributům právního státu. Obnova řízení může proto sloužit k dodatečnému zjednání nápravy ve skutkovém stavu věci toliko tam, kde skutkový stav nemohl být náležitě (úplně a správně) zjištěn již v původním řízení. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008, uveřejněné pod číslem 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 21. října 2015, sp. zn. 28 Cdo 1872/2015, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 22 Cdo 2150/2013, ze dne 29. června 2016, sp. zn. 22 Cdo 742/2016, či ze dne 31. července 2017, sp. zn. 29 Cdo 826/2016. Odvolací soud v projednávané věci (mimo jiné) uzavřel, že z dovolatelem předkládaných dopisů JUDr. Roberta Vargy, advokáta (adresovaného F. G., původnímu žalovanému), a F. G. (původního žalovaného), adresovaného jeho zástupci JUDr. Richardu Malečkovi, advokátu, nelze dovodit, že by akcie společnosti KAVEX-GRANIT HOLDING a. s. byly od prodávajícího (F. G.) podvodně vylákány, či že by mu bylo kýmkoliv bráněno, aby na nich vyznačil rubopis, a již z tohoto důvodu dovolatelem předkládané důkazy (oba dopisy) neodůvodňují povolení obnovy řízení. Uvedený závěr přitom zcela odpovídá shora citovaným ustáleným judikaturním závěrům. Není-li žádný z dopisů způsobilý přivodit takovou změnu ve skutkových závěrech přijatých soudy v původním řízení, v jejímž důsledku by mohlo být přijato pro dovolatele příznivější rozhodnutí, nelze obnovu řízení (již proto, aniž by bylo nutné posuzovat splnění ostatních předpokladů) povolit. Dovolatel podal návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že návrh na odklad vykonatelnosti má povahu akcesorickou, a dovolání bylo odmítnuto ve lhůtě přiměřené pro rozhodnutí o tomto návrhu, Nejvyšší soud se důvody návrhu nezabýval (k tomu srov. odst. 34 nálezu Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 12. 2018 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/12/2018
Spisová značka:27 Cdo 381/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.381.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Obnova řízení
Dotčené předpisy:§228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:02/20/2019
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 744/19
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12