ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.410.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 410/2018-76
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele S. M. , za účasti vyšetřovaných JUDr. Karla Podolky , JUDr. Pavla Vrchy , JUDr. Pavla Pavlíka , JUDr. Romana Fialy , JUDr. Ljubomíra Drápala , JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Olgy Puškinové , o úpravu svéprávnosti, o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. srpna 2016, č. j. 13 Co 191/2016-89, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 13 Co 191/2016, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. srpna 2017, č. j. 4 Co 16/2017-14, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. června 2017, č. j. 13 Co 191/2016-8, odmítl žalobu pro zmatečnost podanou navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. srpna 2016, č. j. 13 Co 191/2016-89 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 1. srpna 2017, č. j. 4 Co 16/2017-14, k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, v němž požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. srpna 2017, č. j. 13 Co 191/2016-26, nepřiznal navrhovateli osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I.) a zamítl žádost navrhovatele o ustanovení advokáta pro toto řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. října 2017, č. j. 7 Co 26/2017-46, k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 4. dubna 2018, č. j. 27 Cdo 411/2018-79, odmítl dovolání navrhovatele jako objektivně nepřípustné dle §238 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Protože při podání dovolání nebyl navrhovatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej soud prvního stupně usnesením ze dne 8. ledna 2018, č. j. 13 Co 191/2016-61, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení tak, že si zvolí zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podá řádné dovolání. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení obsahující výzvu bylo navrhovateli doručeno 11. ledna 2018.
Navrhovatel na výzvu soudu prvního stupně reagoval podáním ze dne 16. ledna 2018, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil. Ze špatně čitelného podání je zřejmé, že navrhovatel pouze zopakoval žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Navrhovatel žalobou pro zmatečnost napadá usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. srpna 2016, č. j. 13 Co 191/2016-89, jímž odvolací soud vyloučil věc týkající se odvolání navrhovatele proti usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. září 2014, č. j. Nc 1802/2009-77, pokud jím bylo rozhodnuto o odmítnutí žaloby pro zmatečnost ze dne 27. prosince 2012, k samostatnému řízení.
Navrhovatel však přehlíží, že citované usnesení není způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost, neboť se nejedná o rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno (viz §229 odst. 1 o. s. ř.), o rozhodnutí ve věci samé (viz §229 odst. 2 a 3 o. s. ř.), ani o žádné z rozhodnutí vypočtených v ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. Proti napadenému usnesení tudíž není žaloba pro zmatečnost přípustná.
Je-li nepochybné, že nemůže být vyhověno samotné žalobě pro zmatečnost, pak i žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva a není tedy ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zjevné, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit navrhovateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy navrhovatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení - ač byl o následcích nečinnosti poučen - Nejvyšší soud řízení o jeho dovolání zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu