ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.6054.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 6054/2017-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobkyně Rada a vnuk spol. s r. o. v likvidaci , se sídlem v Praze 6, Podbabská 1112/13, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 45277281, zastoupené Mgr. Petrem Mikyskem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Boleslavská 2178/13, PSČ 130 00, proti žalované Capital Management Company, a. s. , se sídlem v Praze 1, Masarykovo nábřeží 235/28, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 63079992, zastoupené Mgr. Petrem Vacířem, advokátem, se sídlem v Praze 2, náměstí Jiřího z Poděbrad 1382/2, PSČ 120 00, o zaplacení 1.060.049,67 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 199/2016, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. července 2017, č. j. 53 Cm 199/2016-79, takto:
Řízení o „dovolání“ žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. července 2017, č. j. 53 Cm 199/2016-79, se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 11. května 2016, č. j. 31 C 134/2015-45, rozhodl asistentkou soudce tak, že řízení přerušil; toto usnesení zrušil Obvodní soud pro Prahu 1 k odvolání žalované usnesením ze dne 10. června 2016, č. j. 31 C 134/2015-53.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. září 2016, č. j. 69 Co 325/2016-63, k odvolání žalované zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 31 C 134/2015-53 a věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. července 2017, č. j. 53 Cm 199/2016-79, rozhodl o odvolání žalobkyně podle §36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve spojení s §9 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, jakožto soud prvního stupně tak, že zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 31 C 134/2015-45.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. září 2017, č. j. 5 Cmo 267/2017-90, rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 53 Cm 199/2016-79, k odvolání žalované potvrdil.
Žalovaná podala dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 53 Cm 199/2016-79, majíc za to, že jde o rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž je dovolání přípustné.
Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně.
Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.
Napadené rozhodnutí je rozhodnutím soudu prvního stupně podle §36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. a §9 odst. 1 in fine zákona č. 121/2008 Sb., jež lze napadnout odvoláním. To také dovolatelka učinila a o jejím odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením.
Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, zastavil podle §243b ve spojení s §104 odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Pouze na okraj Nejvyšší soud poznamenává, že dovolací řízení, do jehož skončení bylo původně (usnesením ze dne 11. května 2016, č. j. 31 C 134/2015-45) řízení přerušeno, již skončilo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2017, sp. zn. 29 Cdo 3914/2015). Za daných okolností se „dovolání“ žalované proti usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 53 Cm 199/2016-79, jeví jako obstrukční jednání, jehož jediným cílem je protahování řízení o podané žalobě.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu