ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.877.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 877/2017-640
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce Oleo Chemical International Holding BV , se sídlem v Amsterdamu, Oudegracht 202, 1811CR, Alkmaar, Nizozemsko, zapsaného u Obchodní komory pro Noordwest – Holland, Alkmaar pod sp. zn. 34158682, proti žalovaným 1) OLEO CHEMICAL, a. s., se sídlem v Praze 4, Holušická 2221/3, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 27167909, zastoupenému JUDr. Ing. Mgr. Pavlem Sorokáčem, MBA, advokátem, se sídlem v Praze 1, Pařížská 68/9, PSČ 110 00, a 2) MARATHON HOLDINGS CORP., se sídlem v Panamě, Eldorado, 2nd Piso, Calles Elvira Méndez y 52, 1358 WTC, Republika Panama, zapsaného pod č. 457687 v panamském obchodním rejstříku, zastoupenému Mgr. Michalem Čížkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Struze 1740/7, PSČ 110 00, o určení vlastnického práva k akciím, uložení povinnosti provést změnu v seznamu akcionářů, a o vzájemném návrhu druhého žalovaného, že je vlastníkem hromadné akcie, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 75/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2015, č. j. 14 Cmo 2/2014-516, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. listopadu 2013, č. j. 56 Cm 75/2013-400, zamítl žalobu o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem hromadné listinné akcie na jméno č. 01 série č. 01 o celkové jmenovité hodnotě 64.000.000 Kč, vydané prvním žalovaným a nahrazující 128 kusů ve výroku specifikovaných kmenových akcií na jméno v listinné podobě (výrok I.), určil, že výlučným vlastníkem této hromadné akcie je druhý žalovaný (výrok II.), zamítl návrh žalobce na uložení povinnosti prvnímu žalovanému vymazat ze seznamu akcionářů druhého žalovaného a zapsat místo něj žalobce (výrok III.), rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.) a o vrácení soudního poplatku (výrok VI.)
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. až V. potvrdil (první výrok), odmítl odvolání do výroku VI. (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí a čtvrtý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal (dne 9. března 2016) v zastoupení žalobce včasné dovolání advokát Mgr. Petr Běhan, Ph.D., (dále též „advokát P. B.“), aniž by soudu doložil své oprávnění zastupovat žalobce v dovolacím řízení [§32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“)]. Z procesní plné moci ze dne 12. března 2013, založené na č. l. 13 spisu, oprávnění advokáta P. B. zastupovat žalobce neplyne; tato procesní plná moc zanikla právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu, neboť se z ní nepodává, že by zmocněný advokát byl oprávněn zastupovat žalobce i v řízeních o mimořádných opravných prostředcích (žalobě o obnovu řízení, žalobě pro zmatečnost či dovolání), popř. při výkonu rozhodnutí (§28 odst. 6 o. s. ř.). Na oprávnění advokáta P. B. zastupovat žalobce po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení skončeno, nelze usuzovat ani z té části textu plné moci, v níž se uvádí, že je zmocněn „činit veškeré právní a jiné úkony spojené“ s řízením. K výzvě soudu prvního stupně (usnesení ze dne 17. ledna 2017, č. j. 56 Cm 75/2013-633) advokát P. B. sdělil, že jinou plnou mocí od žalobce nedisponuje.
Dne 17. března 2016 bylo soudu prvního stupně doručeno podání sepsané advokátem JUDr. Martinem Dančišinem (dále též „advokát M. D.“) a označené jako dovolání žalobce, obsahově se shodující s dovoláním sepsaným advokátem P. B. V tomto podání advokát M. D. oznamuje soudu „změnu právního zástupce žalobce“.
Z přiložené plné moci (č. l. 605 spisu) udělené advokátovi M. D. dne 9. března 2016 (a z podání tohoto advokáta doprovázejícího plnou moc) se podává, že jej k zastupování žalobce (společnosti se sídlem v Nizozemsku) v dovolacím řízení zmocnili společníci na základě §6:198 nizozemského občanského zákoníku upravující institut „zaakwaarneming“ (obdobný nepřikázanému jednatelství v českém právu), neboť jediný člen statutárního orgánu žalobce odstoupil v květnu 2013 z funkce a „doposud nebyl zvolen nový člen statutárního orgánu“.
Advokát M. D. přitom uvedl, že v podobných případech je takto udělená plná moc nizozemskými soudy akceptována. Své tvrzení však ničím nedoložil, a to přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 17. ledna 2017, č. j. 56 Cm 75/2013-631).
Posouzení, která osoba je oprávněna za žalobce jakožto nizozemskou obchodní společnost udělit plnou moc, je třeba učinit podle nizozemského práva (srov. §30 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Z dostupné literatury (srov. např. Groene Serie Burgerlijke rechtsvordering. Wolterskluwer.nl, 2015) i ze sdělení zahraničního oddělení Hoge Raad der Nederlanden ze dne 6. září 2016 se podává, že výklad §6:198 nizozemského občanského zákoníku, předestíraný advokátem M. D. (umožňující společníkům společnosti, která nemá obsazený statutární orgán, udělit za společnost plnou moc) je považován za sporný (pochybný). Zahraničnímu oddělení Hoge Raad der Nederlanden přitom není znám jediný případ, kdy by nizozemské soudy takovou plnou moc akceptovaly.
Za této situace Nejvyšší soud nemůže považovat plnou moc, udělenou advokátu M. D., za průkaz oprávnění advokáta M. D. zastupovat žalobce při podání dovolání (v dovolacím řízení).
Jelikož ani jeden z advokátů, kteří jménem žalobce podali dovolání, nedoložil své oprávnění žalobce při podání dovolání zastupovat, a to přes výzvu soudu prvního stupně a poučení o následcích nevyhovění této výzvě, nezbylo Nejvyššímu soudu než řízení o podaném dovolání zastavit pro neodstraněný nedostatek podmínek řízení, spočívající v nedostatku průkazu oprávnění zastupovat dovolatele (§243f odst. 2, §241b odst. 2 a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. dubna 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu