ECLI:CZ:NS:2018:27.ND.271.2018.1
sp. zn. 27 Nd 271/2018-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně A. M. , narozené XY, bytem XY, proti žalovanému Zemědělskému družstvu Dubicko , se sídlem v Dubicku, Družstevní 5, PSČ 789 72, identifikační číslo osoby 00150096, o žalobě pro zmatečnost podané S. M. , narozeným XY, bytem XY, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, č. j. 28 Nd 137/2018-381, takto:
I. Řízení o žalobě pro zmatečnost podané S. M. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, č. j. 28 Nd 137/2018-381, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. 7. 2017, č. j. 1 Co 38/2017-316, odmítl odvolání S. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 5. 2017, č. j. 12 Co 66/2009-291.
[2] Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal S. M. dovolání, jež dle rozvrhu práce Nejvyššího soudu účinného od 1. 11. 2017 do 30. 11. 2017 (věc byla Nejvyššímu soudu předložena dne 27. 11. 2017) měl projednat a rozhodnout o něm senát 27 Cdo ve složení JUDr. Filip Cileček, JUDr. Marek Doležal (soudce-zpravodaj) a JUDr. Petr Šuk. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 13. 4. 2018 vznesl S. M. námitku podjatosti proti soudci Nejvyššího soudu JUDr. Marku Doležalovi a všem soudcům Nejvyššího soudu zařazeným do soudního oddělení (senátu) 27 Cdo.
[3] Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 6. 2018, č. j. 28 Nd 137/2018-381, rozhodl o uplatněné námitce podjatosti tak, že soudce JUDr. Marek Doležal není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Cdo 5665/2017 (výrok I.) a že k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka se nepřihlíží (výrok II.).
[4] Žalobou pro zmatečnost doručenou Nejvyššímu soudu dne 23. 7. 2018 S. M. napadá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, č. j. 28 Nd 137/2018-381, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil.
[5] Žaloba pro zmatečnost je podle §229 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout v zákoně vymezená pravomocná rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu.
[6] Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v daném případě nerozhodoval ani jako soud prvního stupně ani jako soud odvolací, nelze úspěšně napadnout žalobou pro zmatečnost. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání takové žaloby. Protože nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o žalobě pro zmatečnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu zastavil podle §104 odst. 1 o. s. ř. (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §146 odst. 2 větu první o. s. ř., když S. M. podáním žaloby pro zmatečnost, jejímuž projednání brání nedostatek funkční příslušnosti soudu, zavinil, že řízení muselo být zastaveno, a ostatním účastníkům žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu