ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.4801.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 4801/2017-169
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Jiřího Handlara, Ph.D., ve věci žalobců a) P. Z. , K., a b) M. Z. , K., zastoupených JUDr. Petrem Holubem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Jugoslávská 1809/23, proti žalovaným 1) GREEN LION-spol. s r.o. , IČ 250 56 107, se sídlem v Praze 9 – Horních Počernicích, Jasenná 8, a 2) L. H. , P., o 672.000 Kč s příslušenstvím , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 252/2012, o „dovolání“ žalované 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 2016, č. j. Ncp 2003/2015-137, takto:
Řízení o „dovolání“ žalované 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 2016, č. j. Ncp 2003/2015-137, se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. července 2016, č. j. Ncp 2003/2015-137, rozhodl o tom, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1) „dovolání“, domáhaje se jeho zrušení a vrácení věci Vrchnímu soudu v Praze k novému rozhodnutí.
V řízení o „dovolání“ bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ustanovení §104a odst. 2 o. s. ř. určuje, že má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
Ve shodě s dikcí ustanovení §104a odst. 2 o. s. ř. není pochyb o tom, že „dovoláním“ napadené rozhodnutí je rozhodnutím „nadřízeného“ vrchního soudu. Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem v souvislosti s rozhodováním o určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhoduje-li tedy vrchní soud o tom, které soudy (okresní nebo krajské) jsou věcně příslušné k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2004, sp. zn. 29 Odo 627/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2004, pod číslem 149). Funkční příslušnost soudu k projednání „dovolání“ proti rozhodnutí nadřízeného soudu přitom občanský soudní řád neupravuje.
Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalované 1) zastavil (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, protože rozhodnutím o „dovolání“ řízení ve věci nekončí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2018
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu