ECLI:CZ:NS:2018:28.ND.366.2018.1
sp. zn. 28 Nd 366/2018-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České republiky - Vězeňské služby České republiky, se sídlem v Praze 4, Soudní 1672/1a, IČ 00212423, proti povinnému K. H., narozenému XY, naposledy bytem XY, pro 4.621,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 854/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 854/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Hlinky 41/104, požádal dne 5. 4. 2018 Okresní soud v Břeclavi o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 4.621,- Kč podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí vydaného ředitelem Věznice Rapotice dne 25. 7. 2016, č. j. VS 259-41/čj-2016-800670-707.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 26. 4. 2018, č. j. 53 EXE 854/2018-15, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že povinný podle zjištění z informačních systémů o evidenci obyvatel neprochází žádnou evidencí, exekuční titul mu byl doručen ještě v průběhu výkonu trestu odnětí svobody ve věznici a při propuštění z výkonu trestu uvedl jako své bydliště shora uvedenou adresu, na níž sídlí XY. Podle zjištění z databáze ISAS má povinný trvalé bydliště ve Slovenské republice.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Příslušnost exekučního soudu upravuje ustanovení §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“). Z ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
Jelikož v dané věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu (prozatím) chybějí, Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Břeclavi, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 11. 2018
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu