ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.3323.2018.1
sp. zn. 29 Cdo 3323/2018-198
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce L U P E M I, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Turnovského 263/4, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 61 06 52 42, proti žalovaným 1) JUDr. Jaroslavě Šafránkové , advokátce, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, PSČ 120 00, jako správkyni konkursní podstaty úpadce J. K., 2) M. Š. , a 3) J. K. , o určení pravosti a pořadí pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 30/2010, o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 16 Cmo 18/2016-136, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 16 Cmo 18/2016-136, k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 12. ledna 2016, č. j. 58 Cm 30/2010-111, jímž Městský soud v Praze zastavil řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2015, č. j. 58 Cm 30/2010-83.
Proti usnesení odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále jen „o. s. ř.“), jako subjektivně nepřípustné. Učinil tak, aniž musel zkoumat otázku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
K podání dovolání je totiž oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněného pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V poměrech projednávané věci je přitom zřejmé, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto jen v neprospěch žalobce, neboť bylo zastaveno řízení o odvolání žalobce proti rozsudku ze dne 2. dubna 2015, č. j. 58 Cm 30/2010-83, kterým Městský soud v Praze zamítl žalobu o určení pravosti a pořadí pohledávky.
Usnesením odvolacího soudu tak nebyla dovolateli způsobena žádná újma, kterou by bylo možné odstranit zrušením nebo změnou tohoto rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když Nejvyšší soud dovolání třetího žalovaného odmítl a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z ustanovení §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). K tomu srov. též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 9. 2018
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu