Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.07.2018, sp. zn. 29 Cdo 3476/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.3476.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.3476.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 3476/2016-176 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci navrhovatelky J. T. , zastoupené Mgr. Janem Pacovským, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 433/10, PSČ 120 00, za účasti spolku Staffordshire Bull Terrier Club CZ , se sídlem v Přerově nad Labem 353, PSČ 289 16, identifikační číslo osoby 70860319, zastoupeného Mgr. Martinem Doležalem, advokátem, se sídlem v České Skalici, Zájezd 70, PSČ 552 03, o určení neplatnosti vyloučení ze spolku, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9 C 277/2015, o dovolání spolku Staffordshire Bull Terrier Club CZ proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2016, č. j. 28 Co 105/2016-146, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 C 277/2015-113, zamítl „žalobu“ o vyslovení neplatnosti rozhodnutí kárné komise spolku Staffordshire Bull Terrier Club CZ (dále jen „spolek“) o kárném opatření ze dne 4. 8. 2015 a o vyloučení navrhovatelky (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. v části, jíž soud prvního stupně zamítl „žalobu“ o neplatnost vyloučení navrhovatelky ze spolku, a ve výroku II. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení; ve zbylé části výroku I. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Proti rozsudku odvolacího soudu podal spolek dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Učinil tak proto, že na dovoláním otevřených otázkách napadené rozhodnutí nespočívá a tyto otázky již proto nečiní dovolání přípustným podle §237 o. s. ř. Odvolací soud neuzavřel, že dovolatel byl povinen odstraňovat vady odvolání, podaného navrhovatelkou proti usnesení kárné komise dovolatele o vyloučení navrhovatelky ze spolku, ani že by spolek nebyl oprávněn upravit „proceduru podávání opravných prostředků“. Odvolací soud toliko dovodil, že v poměrech projednávané věci a s ohledem na její okolnosti byl dovolatel (jeho členská schůze) povinen projednat včas podané odvolání navrhovatelky bez ohledu na to, že trpělo určitými formálními nedostatky. Závěr, který z tohoto úsudku odvolací soud vyvodil a podle něhož rozhodnutí kárné komise je s ohledem na dosavadní postup dovolatele (neprojednání odvolání podaného navrhovatelkou) rozhodnutím „konečným“ a lze proti němu brojit postupem podle §242 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej tudíž neotevírá. Námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí dovolatel odvolacímu soudu toliko vytýká údajnou vadu řízení, aniž vystihuje přípustný dovolací důvod (§241a odst. 1 o. s. ř.); ani tato námitka tudíž dovolání nečiní přípustným. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že napadené rozhodnutí tvrzenou vadou netrpí (k posuzování tzv. přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 100/2013). O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V dalším řízení soud prvního stupně nepřehlédne, že řízení o vyslovení neplatnosti vyloučení podle §242 o. z. je zvláštním případem posuzování platnosti rozhodnutí orgánu spolku soudem podle §258 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4916/2015, uveřejněný pod číslem 59/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jak se přitom podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016, s účinností od 1. 1. 2014 je řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku nesporným řízením, a to řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu §85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy [§3 odst. 2 písm. a) téhož zákona]. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. 7. 2018 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/19/2018
Spisová značka:29 Cdo 3476/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.3476.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Spolek (o. z.) [ Korporace (o. z.) ]
Odvolání
Příslušnost soudu věcná
Právnická osoba
Dotčené předpisy:§241 o. z.
§242 o. z.
§2 písm. e) předpisu č. 292/2013Sb.
§3 odst. 2 písm. a) předpisu č. 292/2013Sb.
§85 písm. a) předpisu č. 292/2013Sb.
§86 odst. 1 předpisu č. 292/2013Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-10-16