ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.3581.2018.1
sp. zn. 29 Cdo 3581/2018-114
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce J. Ž. , zastoupeného Mgr. Martinem Brudným, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, PSČ 702 00, proti žalovanému D. P. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 27 Cm 176/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. května 2018, č. j. 7 Cmo 276/2017-88, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě směnečným platebním rozkazem ze dne 29. března 2017, č. j. 27 Cm 176/2016-23, uložil žalovanému zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 284.605 Kč s 6% úrokem od 30. září 2016 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 949 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 43.983,50 Kč.
Rozsudkem ze dne 31. srpna 2017, č. j. 27 Cm 176/2016-52, soud prvního stupně k námitkám žalovaného ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., jíž byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti co do částky 170.000 Kč s 6% úrokem od 30. září 2016 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 567 Kč a nákladů řízení ve výši 43.983,50 Kč, tak, že směnečný platební rozkaz se v tomto rozsahu zrušuje (první výrok); ve zbývající části výroku I. odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu (s výjimkou druhého výroku) podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
Tomuto požadavku přitom dovolatel zjevně nedostál, když v podaném dovolání ohledně předpokladů jeho přípustnosti neuvádí (kromě citace textu ustanovení §237 o. s. ř.) ničeho.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu