ECLI:CZ:NS:2018:29.ICDO.11.2018.1
78 INS XY
178 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 11/2018-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Krčmářem v právní věci žalobkyně J. W. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrou Fenikovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Bělehradská 572/63, PSČ 120 00, proti žalované JUDr. Lucii Marešové , se sídlem v Praze 1, Vodičkova 32, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyni dlužníka S W STEEL s. r. o., o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 178 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka S W STEEL s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Na Cihlářce 8, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25089013, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 78 INS XY, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. srpna 2017, č. j. 178 ICm XY, 102 VSPH XY (MSPH 78 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 9. června 2015, č. j. 178 ICm XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobkyně (J. W.) domáhala vůči žalované (JUDr. Lucii Marešové, jako insolvenční správkyni dlužníka S W STEEL s. r. o.) určení, že pohledávky žalobkyně přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka S W STEEL s. r. o. ve výši 350.000 Kč a 100.000 Kč jsou po právu (bod I. výroku).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
[2] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15. srpna 2017, č. j. 178 ICm XY, 102 VSPH XY (MSPH 78 INS XY):
1/ Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žalobě vyhověl (první výrok).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost vymezuje, tak, že:
„Dovolání je přípustné, neboť napadené rozhodnutí je v právní moci a nelze proti němu uplatnit žádný z řádných opravných prostředků“.
[4] Odvolacímu soudu vytýká dovolatelka nesprávné právní posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[5] Podle ustanovení §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
[6] K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Srov. ostatně též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
[7] Údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.
[8] Předseda senátu Nejvyššího soudu (§243f odst. 2 o. s. ř.) proto dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[9] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a ve vztahu k žalobkyni platí, že ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci [ §202 odst. 1 věta první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)],
[10] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že incidenční spor byl zahájen před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. ledna 2018
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu