ECLI:CZ:NS:2018:29.ICDO.26.2018.1
KSOS 25 INS XY
25 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 26/2018-234
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobkyně Bytového družstva Horní 1427 , se sídlem v Ostravě, Horní 1427/60, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 25388908, zastoupené JUDr. Martinem Skybou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Preslova 361/9, PSČ 702 00, proti žalované 1) M. K ., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, PSČ 710 00, a 2) JUDr. Kateřině Danielové , se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1440/16, PSČ 702 00 , jako insolvenční správkyni dlužnice M. K., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice M. K ., o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. října 2014, č. j. 25 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 25 INS XY), takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 13. března 2014, č. j. 25 ICm XY, kterým Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) řízení – v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby – zastavil podle ustanovení §96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Proti usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Jelikož podané dovolání nebylo v rozporu s požadavkem kladeným ustanovením §241 odst. 4 o. s. ř. sepsáno (podepsáno) advokátem (přičemž dovolatelka ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání), insolvenční soud dovolatelku usnesením ze dne 1. srpna 2017, č. j. 25 ICm XY, vyzval, aby uvedený nedostatek odstranila ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení usnesení a současně ji poučil o následcích nečinnosti.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatelka ve lhůtě určené ve výzvě insolvenčního soudu neodstranila (podáním ze dne 6. září 2017 pouze – prostřednictvím svého zástupce – sdělila, že tak neučiní); Nejvyšší soud proto podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání zastavil.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. února 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu