ECLI:CZ:NS:2018:29.ICDO.62.2018.1
KSOS 34 INS XY
1 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 62/2018-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce J. C., soudního exekutora Exekutorského úřadu XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, proti žalovanému Ing. Peteru Režnickému, se sídlem v Statenicích, Keltská 380, PSČ 252 62, jako insolvenčnímu správci dlužnice S. Š., zastoupenému Mgr. Milanem Kvasnicou, advokátem, se sídlem v Bohumíně, Na Úvoze 392, PSČ 735 52, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 1 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice S. Š. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. února 2018, č. j. 1 ICm XY, 16 VSOL XY (KSOS 34 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za dovolání v částce 4 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 4. října 2017, č. j. 1 ICm XY, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalobce ve výši 8 651,50 Kč z titulu nákladů exekuce v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 009 EX 499/10, je po právu (bod I. výroku).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 8. února 2018, č. j. 1 ICm XY, 16 VSOL XY (KSOS 34 INS XY):
1/ Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že se určuje, že pohledávka žalobceve výši 8 651,50 Kč z titulu nákladů exekuce v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 009 EX 499/10, je po právu a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (první výrok).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, a to v rozsahu částky 3 630 Kč, namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ dovolací důvod dle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) ], a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v rozsahu pohledávky ve výši 3 630 Kč zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatel vymezuje přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí „závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně“ a „rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2017, č. j. 29 ICdo 56/2015-94“.
V poměrech dané věci je nepochybné, že dovolatelův nesouhlas s napadeným rozhodnutím se týká toho, že žalobci nenáleží odměna soudního exekutora za provedení exekuce ve výši 3 000 Kč a dále částka 630 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy celkem 3 630 Kč.
Dovolání v dané věci může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. Z výše uvedeného je ovšem zjevné, že polemika s napadeným rozhodnutím je vedena ohledně částky, jež nedosahuje výše 50 000 Kč, nastavené jako limit přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. ustanovením §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Přitom za rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné podle §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř, se považuje i rozhodnutí vydané v řízení o určení pravosti nebo výše pohledávky nepřevyšující 50 000 Kč (§238 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolatel napadá výrok rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek insolvenčního soudu v řízení o určení pravosti vykonatelné pohledávky nepřevyšující 50 000 Kč (konkrétně ve výši 3 630 Kč); současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §202 odst. 1 insolvenčního zákona.
Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o ustanovení §4 odst. 1 písm. i/, §11 odst. 2 písm. n/, odst. 10 a §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Dovolatel (jehož osobní osvobození od soudního poplatku z dovolání vyplývá z §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích) totiž podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému takovou možnost vylučuje ustanovení §238 o. s. ř.; učinil tak přesto, že se mu v napadeném rozhodnutí dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání. Jelikož dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je ze zákona přiznáno osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje, vznikla dovolateli odmítnutím dovolání poplatková povinnost (§4 odst. 1 písm. i/ zákona o soudních poplatcích).
Soudní poplatek za dovolání činí (v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 4 000,- Kč. Ke splatnosti soudního poplatku srov. §7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (8. února 2018) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. 6. 2018
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu