ECLI:CZ:NS:2018:29.ICDO.82.2018.1
KSOS 34 INS XY
34 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 82/2018-58
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně Ing. Libuše Dobré , se sídlem v Opavě, Masarykova 39, PSČ 746 01, jako insolvenční správkyně dlužníka BIOPROJECT s. r. o., proti žalovanému WOLF SYSTEMBAU, spol. s r. o. , se sídlem ve Zvolenu, Hronská 3211/1, PSČ 960 03, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 31583989, zastoupenému Mgr. Ing. Janem Šelderem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Thámova 402/4, PSČ 186 00, o určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka a o popření pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 ICm 3086/2015, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka BIOPROJECT s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Výstavní 135/107, PSČ 703 00, identifikační číslo osoby 25864718, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. listopadu 2017, č. j. 34 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 34 INS XY), a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. září 2017, č. j. 34 ICm XY, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. září 2017, č. j. 34 ICm XY, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. listopadu 2017, č. j. 34 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 34 INS XY), se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 6. září 2017, č. j. 34 ICm 3086/2015-18, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“), odmítl žalobu v části, ve které se žalobkyně (Ing. Libuše Dobrá jako insolvenční správkyně dlužníka BIOPROJECT s. r. o.) domáhala určení, že pohledávka žalovaného (WOLF SYSTEMBAU, spol. s r. o.) přihlášená do insolvenčního řízení („P82 ve výši 2 212 077 Kč – dílčí pohledávka č. 1“) není zajištěna majetkem dlužníka.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí insolvenčního soudu potvrdil.
Proti usnesením insolvenčního i odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval „dovoláním“ dovolatele proti usnesení insolvenčního soudu.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [§236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)]. Rozhodnutí soudu prvního stupně nelze dovoláním napadnout, a proto také občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.
Jelikož je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelnou vadou řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalovaného v části směřující proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 6. září 2017, č. j. 34 ICm 3086/2015-18, podle §243b věty před středníkem a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označená níže – veřejnosti dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že v dovoláním otevřené otázce – posouzení aktivní věcné legitimace k podání žaloby na určení pořadí vykonatelné pohledávky – rozhodnutí odvolacího soudu plně respektuje ustálené závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 28. února 2013, sen. zn. 29 ICdo 11/2012, uveřejněném pod číslem 66/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v usnesení ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 545/2012, a v rozsudku ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. 29 ICdo 61/2016.
Na závěrech obsažených ve shora citovaných rozhodnutích, podle nichž je spor o pořadí pohledávky pro účely jejího uspokojení v insolvenčním řízení vždy sporem zahajovaným věřitelem, který pohledávku přihlásil (přihlášeným věřitelem), což platí i u vykonatelných pohledávek (rozhodnutím, popřípadě listinou, která je exekučním titulem, na základě kterých se pohledávka stala vykonatelnou, byl totiž stanoven jen základ a výše pohledávky), nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit ani na základě argumentace dovolatele v poměrech projednávané věci.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2018
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu