ECLI:CZ:NS:2018:29.ICDO.91.2017.1
KSUL 81 INS 19191/2013
81 ICm 225/2014
sp. zn. 29 ICdo 91/2017-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce HS Cínovec s. r. o. , se sídlem v Cínovci 89, Dubí, PSČ 415 01, identifikační číslo osoby 48293954, zastoupeného JUDr. Tomášem Kindlem, advokátem, se sídlem v Chomutově, Blatenská 3218/83, PSČ 430 01, proti žalovanému IREKON, v. o. s. , se sídlem v Turnově, Palackého 211, PSČ 511 01, identifikační číslo osoby 28781309, jako insolvenčnímu správci dlužníka Niveta Mix s. r. o., zastoupenému Mgr. Ing. Martinem Pintou, advokátem, se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 81 ICm 225/2014, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Niveta Mix s. r. o. , se sídlem v Lounech, Pnětluky 67, PSČ 440 01, identifikační číslo osoby 46713131, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 81 INS 19191/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2017, č. j. 81 ICm 225/2014, 104 VSPH 619/2016-73 (KSUL 81 INS 19191/2013), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 4.114 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 25. května 2016, č. j. 81 ICm 225/2014-52, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Vyloučil ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Niveta Mix s. r. o. ve výroku označené věci (bod I. výroku).
2/ Uložil žalovanému IREKON, v. o. s., jako insolvenčnímu správci dlužníka zaplatit žalobci (HS Cínovec s. r. o.) na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 20.534,11 Kč (bod II. výroku).
[2] K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 30. ledna 2017, č. j. 81 ICm 225/2014, 104 VSPH 619/2016-73 (KSUL 81 INS 19191/2013):
1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).
2/ Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 4.114 Kč (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ dovolací důvod dle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) ] , a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[4] Jak patrno z dovolání, dovolatel vymezuje jeho přípustnost toliko tak, že:
„Dovolání je přípustné v souladu s §237 o. s. ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, přičemž má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.
[5] Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
[6] K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
[7] V usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 (v R 4/2014 citovaném), pak Nejvyšší soud vysvětlil, že:
„Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že ‚dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak’, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit.“
[8] Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává (dovolání ani v dalších svých částech nijak nekonkretizuje, od které své předchozí judikatury by se měl Nejvyšší soud podle dovolatele odchýlit, přičemž existence judikatury, jež zasluhuje (v návaznosti na obsah dovolání) odchýlení, není zřejmá ani Nejvyššímu soudu.
[9] Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[10] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
[11] Náklady žalobce v dovolacím řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 7. června 2017), určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 30. června 2018, pro věc rozhodném.
[12] Advokátu žalobce přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna dle §11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu. Incidenční spor o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka je ve smyslu ustanovení §9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu sporem ve věci rozhodované v insolvenčním řízení (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sen. zn. 29 ICdo 13/2013, uveřejněné pod číslem 91/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 50.000 Kč. Tomu odpovídá (dle §7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3.100 Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč jde o částku 3.400 Kč. S připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) jde celkem o částku 4.114 Kč.
[13] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2018
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu