ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.134.2018.1
KSPH 64 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 134/2018-B-356
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice J. R. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 64 INS XY, o návrhu T. R., narozeného XY, bytem XY, na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. František Kučera, JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Radka Šimková, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M., Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Mgr. Markéta Hudečková, JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Ing. Kamila Balounová, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 64 INS XY, 3 VSPH XY.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 29. června 2017, č. j. KSPH 64 INS XY, Krajský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) zamítl žádost věřitele T. R, o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Proti usnesení insolvenčního soudu podal T. R. odvolání, které je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 64 INS XY, 3 XY.
V průběhu odvolacího řízení vznesl T. R. (podáním ze dne 27. května 2018, č. l. B-303) námitku podjatosti „všech soudců insolvenčního úseku Vrchního soudu v Praze“. Podjatost soudců Vrchního soudu v Praze přitom spatřuje v jejich „zjevně nepřátelském vztahu“ vůči T. R., v jejich „deviantním jednání a chování“, jakož i v tom, že všichni soudci insolvenčního úseku „trpí dlouhodobě poruchou osobnosti kombinovanou s bájnou lhavostí, tedy onemocněním obsedantně kompulsivním, pseudologia phantastica, neboli bájná lhavost či mýtomanie včetně podezření na kleptomanii, protože lžou, kradou, podvádějí opakovaně a dlouhodobě“.
K námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze se vyjádřili soudci soudního oddělení 103 VSPH (JUDr. Michal Kubín, JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M., Mgr. Věra Modlitbová), jemuž byla shora označená věc podle rozvrhu práce přidělena k vyřízení, a dále soudci soudních oddělení 101 VSPH (JUDr. František Kučera, JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Radka Šimková) a 104 VSPH (JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Mgr. Markéta Hudečková, JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Ing. Kamila Balounová), která soudní oddělení 103 VSPH zastupují. Přitom shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a osobně neznají T. R.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že posuzoval předpoklady pro vyloučení soudců a rozhodl o námitce podjatosti pouze ve vztahu k těm soudcům, u nichž přichází v úvahu, že budou věc podle rozvrhu práce projednávat a rozhodovat.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
V intencích výše vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení T. R. popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají – jak vyplývá z jejich vyjádření – k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; T. R., dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu